Přejít k hlavnímu obsahu

Vibe research: AI agent SES AI zkracuje vývoj baterií pro roboty z let na týdny

Ilustrační obrázek pro jarvis-ai.cz
Představte si, že místo stovky výzkumníků, kteří roky testují tisíce chemických sloučenin metodou pokus-omyl, stačí jeden člověk. Napíše pár řádků v přirozeném jazyce a AI agent sám navrhne molekuly, otestuje je v simulaci, vyrobí prototyp a seřadí výsledky podle výkonu. Tomuhle přístupu se říká „vibe research“ a americká firma SES AI ho právě uvádí do průmyslové praxe. Její platforma Molecular Universe s agentem StarSeeker zkracuje vývoj nových bateriových materiálů z několika let na několik týdnů — a sází na to, že boom humanoidních robotů bude potřebovat přesně takovou rychlost.

Co je SES AI a proč na ní vsadily Hyundai, SK a LG

SES AI je bostonská firma založená v roce 2012, která začínala jako startup vyvíjející lithium-metalové baterie — technologii považovanou za nástupce konvenčních lithium-iontových článků díky vyšší energetické hustotě. Do firmy postupně investovaly jihokorejské konglomeráty včetně Hyundai Motor Group, SK Group a LG Group. Dnes je SES AI kotovaná na newyorské burze (NYSE) a provozuje tři hlavní obchodní pilíře: bateriová úložiště pro datová centra, dronové články a — pro nás nejzajímavější — AI řízený objev materiálů.

Když se trh s elektromobily začal konsolidovat pod nadvládou několika gigantů soutěžících primárně na ceně a výrobním měřítku, SES AI ustoupila z přímé konkurence a přesměrovala se na drony, robotiku a materiálový výzkum poháněný umělou inteligencí. Výrobní závod v jihokorejském Čchungdžu, původně vybudovaný jako joint venture s GM Defense, dnes vyrábí baterie pro drony a plánuje navýšit kapacitu z 330 000 na 1 milion článků ročně.

Molecular Universe: Od promptu k novému materiálu

Jádrem strategie SES AI je platforma Molecular Universe, která mapuje „vesmír“ malých molekul relevantních pro bateriovou chemii. V květnu 2026 firma spustila verzi 3.0, jejíž klíčovou novinkou je AI agent StarSeeker. Zatímco předchozí verze vyžadovaly, aby výzkumník manuálně spouštěl jednotlivé nástroje, StarSeeker dokáže celou platformu řídit autonomně — stačí mu zadat úkol v přirozeném jazyce.

V praxi to vypadá takto: výzkumník napíše prompt ve stylu „Najdi top 20 molekul pro nízkoteplotní sodíkové baterie, vygeneruj 10 formulací pro každou a seřaď je podle výkonu.“ StarSeeker následně propojí simulace, autonomní laboratoře a databáze molekul, provede potřebné experimenty a vrátí výsledky. Podle CEO Qichao Hu, který technologii představil v rozhovoru pro The Korea Times, tím výzkum baterií vstupuje do fáze, kdy „AI skutečně dělá výzkum za vás. Člověk zadává prompt, ale platforma sama přichází s nápady.“

Co je „vibe research“ a odkud se vzal

Termín „vibe research“ je analogií k populárnímu konceptu „vibe coding“, kdy vývojář popisuje požadovanou funkcionalitu přirozenou řečí a AI generuje kód. Ve vibe research se stejný princip aplikuje na vědecký výzkum: místo kódu AI generuje hypotézy, navrhuje experimenty a testuje materiály.

Koncept není úplně nový — podobné platformy už několik let fungují ve farmaceutickém průmyslu, kde se staly ziskovými. SES AI věří, že bateriový průmysl půjde stejnou cestou. Hu v rozhovoru uvedl, že některé z největších bateriových a automobilových firem již Molecular Universe používají — konkrétní jména ale nezveřejnil.

Proč právě roboti? Humanoidní boom mění požadavky na baterie

Důvod, proč SES AI tak silně sází na robotiku, je jednoduchý: humanoidní roboti potřebují zásadně lepší baterie než cokoli, co dosud existuje. Většina současných humanoidů používá cylindrické články typu 21700 (průměr 21 mm, délka 70 mm), jejichž kapacita se v poslední době zvýšila z 5 Ah na 7,2 Ah — a stále to nestačí.

„Elon Musk zmínil, že humanoidních robotů by mohlo být postaveno víc než aut a dokonce víc než lidí. To znamená, že potenciál trhu je obrovský,“ řekl Hu. A dodal klíčový postřeh: u humanoidních robotů zatím neexistují vládní dotace ani regulatorní požadavky na typ baterií — vyhraje ten, kdo dodá nejlepší kvalitu za nejnižší cenu.

Rychlost objevování nových materiálů se tak stává hlavní konkurenční zbraní. Klasický přístup — několik let výzkumu, stovky vědců, tisíce manuálních experimentů — v éře rychle rostoucí robotiky přestává stačit.

Od týmů k jednotlivcům: Ekonomika jednočlenného R&D

Asi nejodvážnější Huova vize se týká samotné struktury výzkumných týmů. „Trend může skončit u jednočlenného produktového týmu. Místo velkého týmu máte jednoho produktového manažera a tuhle platformu. To je obrovská úspora nákladů a zrychlení vývoje,“ tvrdí CEO.

Bateriové firmy globálně utrácejí 3 až 5 procent ročních tržeb na výzkum a vývoj a zaměstnávají tisíce výzkumníků. Pro představu — pokud výrobce baterií hledá způsob, jak prodloužit životnost článku při minus 20 °C z 6 000 na 8 000 nabíjecích cyklů, klasický přístup by znamenal roky práce. Molecular Universe slibuje vyřešit podobný úkol v řádu týdnů.

Zatím ale platforma zůstává nákladovým střediskem — SES AI v roce 2025 utržila 21 milionů dolarů (zhruba desetinásobek předchozího roku, tažený především ESS divizí) a provozní ztráta se zúžila na 82,61 milionu z předchozích 109,24 milionu. Firma zvažuje vyčlenění Molecular Universe do samostatné entity, která by mohla přilákat specializované investice a potenciálně zamířit k vlastnímu IPO.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Pro evropský — a konkrétně český — kontext je příběh SES AI relevantní ze dvou důvodů. Za prvé, Evropská unie masivně investuje do vlastní bateriové nezávislosti prostřednictvím European Battery Alliance a nařízení o bateriích (EU Battery Regulation). Schopnost rychle objevovat nové materiály pomocí AI může evropským výrobcům pomoci zkrátit náskok asijské konkurence.

Za druhé, Česko se řadí mezi evropské lídry v automotive a české firmy jako Škoda Auto investují miliardy korun do přechodu na elektromobilitu včetně výroby bateriových modulů. Pokud se platformy typu Molecular Universe stanou průmyslovým standardem, české technologické firmy a výzkumné instituce budou muset podobné AI nástroje adoptovat, pokud chtějí zůstat konkurenceschopné. Zatím žádný srovnatelný evropský nástroj neexistuje — dominují americké a asijské platformy.

Není to sci-fi. Ale konkurence nespí

SES AI není jediná, kdo sází na AI v materiálovém výzkumu. Google DeepMind už v roce 2023 publikoval průlomový nástroj GNoME, který objevil 2,2 milionu nových krystalických struktur — z toho 380 000 označil za stabilní a vhodné pro experimentální syntézu. Microsoft vyvíjí Azure Quantum Elements a Toyota Research Institute používá AI k hledání nových materiálů pro baterie elektromobilů.

SES AI má ale výhodu v tom, že je zároveň bateriovým výrobcem — své AI objevy může okamžitě testovat ve vlastních laboratořích a výrobních linkách. A díky závodu v Koreji má přístup k špičkovému dodavatelskému řetězci a know-how asijských gigantů. Zda se Molecular Universe stane „ChatGPT pro bateriové vědce“, nebo zůstane specializovaným nástrojem pro pár velkých hráčů, ukáže až čas — a především to, jestli se platformě podaří přejít z nákladového střediska do zisku.

Je Molecular Universe dostupný i pro menší firmy, nebo jen pro giganty?

SES AI zatím neoznámila veřejně dostupný ceník ani samoobslužný SaaS model. Podle CEO platformu již používají „některé z největších bateriových a automobilových firem“, což naznačuje, že jde primárně o enterprise řešení. Pro menší hráče a startupy tak zůstává otázkou, zda bude Molecular Universe v budoucnu zpřístupněn formou předplatného, nebo zůstane vyhrazen pro strategická partnerství.

Čím se vibe research liší od klasického AI modelování v chemii?

Klasické AI modelování v chemii obvykle vyžaduje, aby výzkumník manuálně vybíral konkrétní simulační nástroje, nastavoval parametry a interpretoval dílčí výsledky. Vibe research posouvá automatizaci o úroveň výš — AI agent (v případě SES AI StarSeeker) sám rozhoduje, které nástroje použít, v jakém pořadí a jak iterovat, dokud nenajde řešení. Rozdíl je podobný jako mezi kalkulačkou a autonomním matematikem: jedno počítá, druhé přemýšlí, co a jak počítat.

Má SES AI nějakou konkurenci v Evropě?

Přímou platformu na úrovni Molecular Universe v Evropě zatím nemáme. Evropské projekty jako BIG-MAP (Battery Interface Genome — Materials Acceleration Platform) v rámci iniciativy BATTERY 2030+ se ubírají podobným směrem, ale jde o akademicko-výzkumné konsorcium, nikoli komerční produkt. Pro evropské firmy to znamená, že pokud chtějí využívat AI pro akceleraci bateriového výzkumu už dnes, pravděpodobně sáhnou po americkém nebo asijském řešení.

Diskuze

Zatím žádné komentáře — buďte první, kdo se podělí o svůj názor.
X

Nezmeškejte novinky!

Přihlaste se k odběru novinek a aktualit.