Nový směr strategie
Strategii schválil místopředseda vlády Ho Quoc Dung podpisem rozhodnutí č. 1671/QĐ-TTg 28. srpna 2026. Nahradila tím dokument z ledna 2021, který zněl podstatně opatrněji: národní strategie pro výzkum, vývoj a aplikace AI. Slovo „aplikace" se z názvu vytratilo a místo něj nastoupila „komplexní národní transformace".
Rozdíl není kosmetický. Stará strategie brala AI jako obor, který se má rozvíjet. Nová ji definuje jako klíčovou kompetenci státu od fáze řešení problému přes návrh a organizaci až po samotný provoz. Podrobnosti zveřejnil portál vietnamské vlády Báo Chính Phủ v rozhovoru s Nguyenem Khac Lichem, ředitelem odboru digitálních technologií a AI na ministerstvu vědy a technologií.
Čtyři úrovně cílů
Autoři rozdělili cíle do čtyř úrovní: dopad, výsledky, výstupy a vstupy. Na vrcholu je dopad. Do roku 2030 chce Vietnam patřit mezi tři nejlepší země jihovýchodní Asie ve výzkumu a vývoji AI, dostat podíl AI ekonomiky na zhruba 6 % HDP a zvýšit produktivitu práce v odvětvích, která AI používají, o 10 až 15 %. Export AI produktů, služeb a řešení má dosáhnout asi 5 miliard dolarů.
Druhá úroveň už míří na běžné lidi. Sto procent úředníků a státních zaměstnanců má AI používat každý týden. Šedesát procent provozních rozhodnutí má být podpořeno daty a AI. Spokojenost s veřejnými službami, které AI využívají, má stoupnout nejméně o 30 %.
Cíle pro lidi a firmy
Nejkonkrétnější čísla se týkají lidí. Strategie počítá s 10 000 vysoce kvalifikovanými odborníky na AI a 50 000 specialisty s vysokoškolským titulem, kteří dokážou AI aplikovat. Dalších 500 000 pracovníků má projít školením na nasazení a provoz AI. Základní dovednosti má získat 10 milionů lidí.
To je na zemi se zhruba 100 miliony obyvatel náročný plán. Jen 26 % vietnamských podniků, tedy přibližně 245 000 firem, dnes AI aktivně používá. Tři čtvrtiny organizací, které s ní začaly, hlásí prokazatelný nárůst produktivity a 64 % podniků uvádí, že jim digitální technologie a AI zvedly tržby v průměru o 15 %.
Do roku 2030 má v zemi vzniknout 8 vietnamských jazykových modelů, 10 vietnamských AI značek schopných obstát v mezinárodní konkurenci a nejméně 5 národních sdílených platforem. Zvlášť jazykové modely dávají smysl. Vietnamština s diakritikou patří mezi jazyky, které globální modely zvládají hůř než angličtinu.
Kolik to bude stát
Vstupy strategie vyčísluje tvrdě. Celkové investice do AI mají dosáhnout 1 až 1,5 % HDP ročně. Výpočetní kapacita má narůst na zhruba 560 EFLOPS v přesnosti BF16, případně 1 100 EFLOPS v FP8, s energetickou kapacitou kolem 500 megawattů. Pro orientaci: jeden EFLOPS je kvintilion operací za sekundu.
Kritická data mají být digitalizovaná, standardizovaná a vyčištěná tak, aby se dala pro AI rovnou použít. Právě tady strategie navazuje na práci z posledních měsíců. V srpnu vláda schválila národní program rozvoje lidských zdrojů pro AI a zřídila globální síť vietnamských expertů. V září na to navázalo financování výzkumných úkolů přes fond NAFOSTED a meziresortní iniciativy na odstranění datových a legislativních překážek.
Devět pilířů a šest principů
Samotný rámec stojí na devíti pilířích. Pokrývají lidské zdroje pro celou populaci, data a modely, infrastrukturu, výzkum, nasazení ve veřejné správě, v průmyslu i u malých a středních firem, ekosystém a bezpečnou správu AI. Strategie se konkretizuje do 32 cílů a 97 úkolů ve 14 skupinách. Každý úkol má určenou odpovědnou instituci, termín a měřitelný výsledek.
Implementace se řídí „šesti jasnými principy": jasná osoba, jasný úkol, jasný čas, jasná odpovědnost, jasný produkt a jasná autorita. Zní to jako manažerská formulka, ale má to praktický důsledek. Výsledky a míra AI transformace mají sloužit jako podklad pro úpravu úkolů, politik i přidělování zdrojů.
Srovnání s Evropou
EU staví na první místo regulaci. AI Act od roku 2024 postupně zavádí povinnosti podle míry rizika a evropské firmy si na administrativní zátěž opakovaně stěžují. Vietnam volí druhou cestu: bere AI jako infrastrukturu, do které stát rovnou dává 1 až 1,5 % HDP ročně, a odpovědnost za výsledky přesouvá na vedoucí pracovníky jednotlivých úřadů.
Pro českého čtenáře jde o víc než zprávu z Asie. Lze tu sledovat test dvou strategií: regulovat dřív, než se cokoli nasadí, nebo nejdřív stavět a pravidla doplňovat průběžně. Vietnam si záměrně nechává prostor. Bezpečnou a spolehlivou správu AI má jako jeden z devíti pilířů, ale nasazení nebrzdí čekáním na kompletní legislativu. Do roku 2045 chce patřit mezi deset nejlepších zemí Asie ve výzkumu a zvládnutí AI a udělat z ní dominantní provozní platformu pro stát, ekonomiku i společnost.
Proč Vietnam sází na vlastní jazykové modely?
Vietnamština s diakritikou a menším objemem tréninkových dat patří mezi jazyky, které globální modely zvládají hůř než angličtinu. Vlastní modely mají zlepšit kvalitu v úřední komunikaci, školství i službách a snížit závislost na zahraničních poskytovatelích.
Je cíl 6 % HDP z AI ekonomiky reálný?
Jde o cíl strategie, nikoli předpověď. Vstupní investice 1 až 1,5 % HDP ročně má přinést násobek zpět v podobě exportu a vyšší produktivity. Zda se to podaří, ukážou roční vyhodnocení, která má ministerstvo vědy předkládat premiérovi.
Jak se do strategie zapojují běžné firmy a domácnosti?
Sedmý z devíti pilířů míří přímo na malé a střední podniky, domácnosti a družstva. Počítá se s dostupnými nástroji a platformami, nejen s velkými podnikovými nasazeními.
