Masová gramotnost podruhé, tentokrát digitálně
Název Bình dân học vụ số se dá volně přeložit jako „lidové digitální vzdělávání". Navazuje na historickou kampaň Bình dân học vụ, kterou Vietnam rozjel po roce 1945 a která měla za cíl naučit číst a psát co nejvíc obyvatel. Teď se stejný princip vrací: kdo neumí pracovat s počítačem, internetem nebo AI, má možnost to dohnat.
Platforma podle vietnamských médií nabízí 87 dokončených kurzů a prošlo jí přes 1,44 milionu účastníků. V zemi se zhruba sto miliony obyvatel to znamená asi 1,4 procenta populace. Kurzy se netýkají jen ovládání počítače, ale i základů umělé inteligence a digitálního občanství. V srpnu a září 2026 se v Hanoji, Ho Či Minově Městě a Hải Phòngu rozjela nová fáze modulů zaměřených na řízení podniků a efektivitu státní správy.
Myšlenka je jednoduchá: když má země AI opravdu používat, nesmí zůstat dovednost jen u hrstky inženýrů. Vietnam tak sází na to, že digitální gramotnost je něco jako dřív gramotnost základní – předpoklad, bez kterého se člověk těžko zapojí do ekonomiky.
Čipy jako národní priorita
Vzdělávání není samoúčelné. Vietnam podle vietnam.vn považuje polovodiče a umělou inteligenci za strategický pilíř růstu. Do polovodičového sektoru míří podle údajů z médií přes 14,2 miliardy dolarů přímých zahraničních investic napříč 241 projekty. V přepočtu to vychází zhruba na 59 milionů dolarů na jeden projekt.
V zemi působí přes 50 firem zaměřených na návrh čipů, které dohromady zaměstnávají kolem 7 000 inženýrů. Na jednu firmu tak připadá v průměru asi 140 návrhářů. Vedle montoven pro nadnárodní korporace roste i samotný návrh čipů, tedy ta nejhodnotnější část výroby.
Proč to všechno souvisí s AI? Modely jako GPT, Gemini nebo Claude běží na čipech. Kdo je umí navrhovat a vyrábět, má pod kontrolou výkon i cenu celého odvětví. Vietnam to zjevně pochopil a chce z levné výroby postoupit k práci, která přináší vyšší marži i větší nezávislost.
Odkud se vezmou inženýři
Strategie stojí na lidech. Vietnamské univerzity podle médií ročně vyškolí zhruba 134 000 studentů technických oborů, z toho kolem 6 000 specialistů na návrh mikročipů. Kampaň Bình dân học vụ số pak řeší druhý konec pyramidy – lidi, kteří se s technologiemi teprve seznamují.
Dohromady to tvoří ucelenou stavbu: masové kurzy zvedají základ, univerzity dodávají špičku. Málokterá země řeší oba konce najednou. Většina států buď sází na elitní výzkum, nebo na rekvalifikace, ale málokdy na obojí propojené do jedné politiky.
Digitální úřady a datová architektura
Vzdělávání a čipy doplňuje státní správa. Vláda 29. července 2026 schválila rozhodnutím č. 1425/QĐ-TTg celostátní rámec digitální architektury, který propojuje data, výpočetní kapacity a digitální infrastrukturu. Dne 4. října 2026 pak Ministerstvo vědy a technologií uspořádalo Národní fórum pro budoucnost vědy, technologií, inovací a digitální transformace 2026.
Výsledky jsou měřitelné. V technologickém centru v Đà Nẵng dosahuje podíl online vyřízených správních žádostí 99,7 procenta a 100 procent případů je zpracováno včas nebo před lhůtou. Digitalizace veřejných služeb běží i v rámci projektu Đề án 06, který koordinuje bezpečnostní složky s technologickými centry.
Co si z toho může vzít Evropa
Vietnamský postup je zajímavý i pro Česko a Evropskou unii. Unie si v rámci Chips Act vytkla cíl zdvojnásobit svůj podíl na světové výrobě čipů na 20 procent do roku 2030. Stejně jako Vietnam přitom řeší nedostatek inženýrů a to, že běžná populace s technologiemi pracuje jen povrchně.
Rozdíl je v přístupu. Vietnam to vzal jako celonárodní hnutí, které připomíná dobu, kdy se země učila číst. Evropa spoléhá spíš na dotace a projekty, které se týkají úzkých skupin. Zda je jeden postup lepší, se teprve ukáže. Údaj 1,44 milionu účastníků kurzu za relativně krátkou dobu ale naznačuje, že zájem o kurzy není malý.
Pro českého čtenáře z toho plyne jedno konkrétní poučení: země, která chce s AI pracovat, nemusí nutně vyvíjet vlastní model. Může začít tím, že naučí lidi technologii používat. A to je investice, kterou si může dovolit i malý stát.
Co znamená název Bình dân học vụ số?
Jde o odkaz na historickou kampaň Bình dân học vụ, která po roce 1945 učila Vietnamce číst a psát. Přídomek „số" znamená digitální, takže dnešní verze učí základy digitálních dovedností a umělé inteligence.
Proč Vietnam investuje právě do čipů, když téma článku je AI?
Jazykové modely a další AI systémy běží na čipech. Kdo je umí navrhovat a vyrábět, má vliv na výkon i cenu AI. Vietnam proto buduje vedle digitální gramotnosti i polovodičový průmysl, do kterého míří přes 14 miliard dolarů.
Dá se vietnamský přístup uplatnit i v Česku?
Ano, v principu. Nejde o to kopírovat konkrétní programy, ale o spojení masové digitální gramotnosti s výchovou technických specialistů. Česko i Evropská unie řeší podobný problém – nedostatek lidí, kteří s technologiemi umějí pracovat.
