Vietnam se stal jedním z nejsledovanějších testovacích polygonů toho, co umělá inteligence dělá s trhem práce. Ne kvůli hromadnému propouštění — to zatím nepřišlo. Místo toho se AI podepisuje na něčem méně viditelném, ale o to vytrvalejším: rozevírá nůžky mezi lidmi, kteří s ní umí pracovat, a těmi, kdo nestíhají držet krok.
Čísla, která mění obrázek
Data za první pololetí roku 2026, která zveřejnilo vietnamské státní zpravodajství Vietnam.vn, vykreslují trh práce, který se mění rychleji, než stíhá školství. Celková pracovní síla Vietnamu čítá 53,7 milionu lidí starších 15 let. Přesto oficiální diplom či certifikát prokazuje jen 29,7 % z nich. Většina pracuje v neformálním sektoru, jehož podíl dosahuje 61,7 až 61,9 %. Právě neformální sektor je vůči automatizaci nejzranitelnější. Jsou to drobní obchodníci, řemeslníci a příležitostní pracovníci, kteří nemají přístup ke strukturované rekvalifikaci a u nichž je nejtěžší sledovat, jak se jejich situace s nástupem technologií mění. Vietnam je pro takovou sondu vhodný i proto, že jde o zemi s velkou výrobní základnou — elektronika a textilní průmysl tvoří podstatnou část ekonomiky — a zároveň rychle rostoucím digitálním sektorem.Mládež to schytává nejvíc
Nejvýraznějším varovným signálem je situace mladých. Míra nezaměstnanosti ve věku 15–24 let dosáhla ve druhém čtvrtletí 2026 hodnoty 8,67 %, tedy téměř čtyřnásobku celkové míry nezaměstnanosti 2,23 %. Přibližně 1,4 milionu mladých Vietnamců — zhruba 10 % populace mládeže — spadalo do kategorie NEET, tedy lidí, kteří nepracují, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy. Z toho si lze snadno dopočítat, že Vietnam má v této věkové kategorii zhruba 14 milionů lidí. A jen 41,4 % pracujících mladých je zapojeno do povinného sociálního pojištění — zbytek stojí mimo záchrannou síť přesně v době, kdy se trh práce mění nejrychleji. Proč to souvisí s AI? Automatizace neútočí rovnoměrně. Nejdřív se mění vstupní a rutinní pozice, které tradičně obsazují právě absolventi. Mladý člověk dnes musí nastoupit na vyšší startovní úroveň než před pár lety, protože tu nejjednodušší část práce už odvede software.Proč AI zatím nepropouští, ale dělí
Klíčový mechanismus: umělá inteligence ve většině případů neruší celá pracovní místa, ale mění jejich obsah. Úkoly, které dřív dělal začátečník, teď zvládne model. Zkušenější pracovník, který se naučí AI řídit, se stane produktivnějším. Kdo se nenaučí, zůstává pozadu — ne proto, že by přišel o práci, ale proto, že jeho hodnota na trhu relativně klesá. Tento posun navíc výrazně zrychluje. Ještě před pár lety automatizace ohrožovala hlavně manuální a rutinní kancelářskou práci. Dnes modely se schopností uvažování pronikají do analytických, programovacích a tvůrčích pozic, tedy přesně tam, kde donedávna panoval pocit bezpečí. Ne náhodou se proto ve Vietnamu i jinde mluví o dovednostech, nikoli o počtu pracovních míst jako takových.Školství nestíhá — a zaměstnavatelé to vědí
Třetí čtvrtletí 2026 přineslo jasný signál: zaměstnavatelé při náboru výrazně preferují reálné technologické dovednosti a schopnost pracovat s AI před samotným akademickým titulem. Tradiční systém odborného vzdělávání přitom za tempem vývoje AI zaostává, což vede k nesouladu mezi tím, co absolventi umí, a tím, co firmy skutečně potřebují. Stát na to reaguje dvěma směry. Prioritou se stala rekvalifikace stávajících zaměstnanců a úprava legislativy pro řízení trhu práce v digitální éře. Vláda také propojuje prognózování potřebných dovedností s národním informačním systémem trhu práce, aby včas věděla, které profese se vyprázdní a které nové vzniknou.Co z toho plyne pro Česko a Evropu
Vietnam nejsou Spojené státy ani Evropa a přímé srovnání by bylo zavádějící — jde o zemi s odlišnou strukturou ekonomiky a mladší populací. Jenže dynamika, kterou vietnamská data ukazují, je univerzální: AI mění nároky na dovednosti rychleji, než se stíhá rekvalifikace. Na zářijovém fóru Mezinárodní organizace práce ILO se dopady AI na volbu studijních oborů a na nejistotu uplatnění mladé generace dostaly mezi hlavní body diskuse. Podobná debata běží i v Evropské unii, kde oblast AI zastřešuje akt o umělé inteligenci (EU AI Act) a kde se rekvalifikace a digitální dovednosti staly součástí dlouhodobých politik. Pro českého čtenáře z toho plyne jednoduché poučení: v éře AI se dovednosti znehodnocují rychleji než kdy dřív. Vzdělání přestává být jednorázovou investicí na začátku kariéry a mění se v průběžný proces. Kdo to pochopí dřív, bude mít před těmi ostatními náskok.FAQ
Může se stejný scénář opakovat v Česku?
Dynamika — prohlubování dovednostní mezery místo masového propouštění — se v Evropě už rovněž projevuje, i když v jiných podmínkách. Česko má historicky nízkou nezaměstnanost a odlišnou strukturu ekonomiky, takže dopady nebudou totožné. Podstatné je, že tlak na průběžné doplňování digitálních dovedností se nevyhne žádné zemi, Česko nevyjímaje.
Které pozice jsou nástupem AI ohrožené nejvíc?
Nejdříve se mění vstupní a rutinní pozice, které tradičně obsazují absolventi a lidé bez specializace. Právě proto vietnamská data ukazují nezaměstnanost mladých téměř čtyřikrát vyšší, než je celkový průměr.
Jak se na změnu připravit?
Nejlépe tím, že s nástroji AI začnete reálně pracovat, a to ještě dřív, než je bude vaše pozice vyžadovat. Pravidelná rekvalifikace a schopnost kombinovat vlastní obor s prací s modely jsou dnes hodnotnější než samotný titul.
