Od pasivního asistenta k proaktivnímu agentovi

Doposud jsme umělou inteligenci znali především jako konverzační partnery. Modely jako ChatGPT nebo Gemini jsou skvělé v generování textu, odpovídání na dotazy nebo shrnování informací. Jejich role je ale převážně pasivní – čekají na váš příkaz a reagují na něj. Agentní AI tento koncept obrací naruby.

Představte si AI agenta jako digitálního asistenta, kterému zadáte cíl, nikoli jen sérii jednotlivých kroků. Místo abyste mu řekli "otevři prohlížeč, najdi nejlepší letenky do Londýna na příští víkend, porovnej ceny a ukaž mi výsledky", jednoduše mu řeknete: "Najdi mi a zarezervuj nejvýhodnější víkendový výlet do Londýna."

Agent si úkol sám rozloží na menší kroky:

• Zkontroluje váš kalendář, aby zjistil, kdy máte volno.
• Prohledá weby leteckých společností a porovnávačů.
• Vyhledá hotely s dobrým hodnocením ve vaší preferované lokalitě.
• Předloží vám několik nejlepších variant ke schválení.
• Po vašem souhlasu provede rezervace a zaplatí je pomocí uložených platebních údajů.

Tato schopnost autonomně plánovat a používat různé nástroje (aplikace, webové stránky, API) je klíčovým rozdílem. Agentní AI se stává z pouhého "znalce" skutečným "vykonavatelem".

Souboj titánů: Kdo vede závod v nové AI disciplíně?

Trh s agentní AI se rychle formuje a hlavními hráči jsou technologičtí giganti, kteří mají obrovské zdroje dat i výpočetního výkonu.

Microsoft a OpenAI

Microsoft, silně podporovaný partnerstvím s OpenAI, integruje agentní funkce do svého ekosystému. Jeho asistent Copilot se postupně učí pracovat napříč aplikacemi Microsoft 365. Cílem je, aby dokázal nejen napsat koncept emailu, ale aby zvládl celý proces – například "projdi všechny nepřečtené emaily od klienta XY, shrň klíčové body do reportu, vytvoř z něj prezentaci a naplánuj schůzku s mým týmem na probrání dalších kroků." Očekává se, že budoucí verze Windows budou mít agentní AI integrovanou přímo v jádru systému, což umožní ovládání aplikací třetích stran.

Google a projekt Astra

Google nezůstává pozadu. Jeho odpovědí je multimodální model Gemini a ambiciózní projekt Astra, který byl představen jako "univerzální AI agent". Cílem Astry je vidět a rozumět světu kolem vás skrze kameru telefonu a kontextuálně na něj reagovat. Můžete mu ukázat objekt a zeptat se, k čemu slouží, nebo ho nechat navigovat složitým procesem. Díky hluboké integraci s Androidem a službami Google má potenciál stát se skutečným osobním asistentem, který spravuje vaši komunikaci, plánování i interakci s chytrým domovem.

Specializovaní agenti

Kromě velkých hráčů se objevují i úzce zaměření agenti. Příkladem je Devin od firmy Cognition Labs, který funguje jako autonomní softwarový inženýr. Dokáže samostatně psát kód, ladit ho a dokonce nasazovat aplikace. To ukazuje směr, kterým se trh bude ubírat – vznik specializovaných agentů pro konkrétní profese, od marketingu po právo.

Dopady pro uživatele a firmy v Česku

Nástup agentní AI bude mít významný dopad. Pro firmy to znamená možnost automatizovat komplexní procesy, které dosud vyžadovaly lidský dohled – od správy zákaznické podpory po analýzu trhu. To může vést k výraznému zvýšení efektivity.

Pro běžné uživatele slibují AI agenti zjednodušení digitálního života a úsporu času. Správa osobních financí, plánování dovolených nebo organizace pracovního dne se mohou stát záležitostí jediného příkazu.

Dostupnost v češtině je klíčová otázka. Zatímco základní konverzační schopnosti modelů jsou v češtině na vysoké úrovni, plnohodnotné agentní funkce jsou primárně vyvíjeny a testovány v angličtině. Očekává se, že plná podpora pro český trh a bezchybné chápání českého kontextu bude u nejpokročilejších funkcí dostupné se zpožděním, pravděpodobně na přelomu let 2026 a 2027. Ceny za tyto prémiové služby budou pravděpodobně součástí stávajících předplatných jako Microsoft Copilot Pro nebo Google One AI Premium, které se pohybují v řádu stovek korun měsíčně.

Budoucnost je tady, ale má svá úskalí

S obrovským potenciálem přichází i zodpovědnost a rizika. Svěřit AI přístup k emailům, kalendáři a bankovnictví vyžaduje stoprocentní důvěru v zabezpečení. Co se stane, když agent špatně pochopí příkaz a provede nevratnou akci? To jsou otázky, na které musí vývojáři najít odpovědi. Regulace, jako je AI Act Evropské unie, se budou muset rychle adaptovat na novou realitu autonomních systémů.

Jedno je jisté: přechod od konverzační k agentní AI je nevyhnutelný. Nepůjde o to, jestli tuto technologii přijmeme, ale jak rychle a jakým způsobem ji integrujeme do našich životů a práce.