AI od Googlu odhadne z hodinek vysoký tlak, přesné číslo ale nezměří

Hodinky sledují dlouhodobý vzorec

Výzkumný tým svůj systém pojmenoval AI-PPG-ACC-HTN. Název je technický, princip ale dává smysl i bez znalosti zkratek. Umělá inteligence sleduje optický senzor tepu a akcelerometr, který zaznamenává pohyb zápěstí. Oba snímače už najdeme v běžných chytrých hodinkách.

Optický senzor PPG osvětluje kůži a sleduje změny v objemu krve. Zjednodušeně řečeno pozoruje, jak se při každém srdečním úderu mění průtok krve zápěstím. Akcelerometr zase zachytí pohyb ruky a také velmi jemné vibrace, které vznikají při vypuzení krve srdcem do aorty.

Model pracuje s krátkými úseky signálu. Google uvádí, že během trénování využil 492 347 hodin anonymizovaných dat od 2 109 účastníků. Tato data neobsahovala ruční lékařské štítky pro každý záznam. Model se nejprve učil poznávat charakteristické vzorce konkrétního člověka a následně hledal souvislosti mezi tvarem pulzní vlny, mechanickými vibracemi a pravděpodobností hypertenze.

Hodinky tedy nefungují jako digitální tonometr. Systém neslibuje hodnotu typu 145/92 mmHg. Místo toho skládá více krátkých měření do obrazu za několik dní. Takový postup má omezit vliv náhodného pohybu, teploty nebo jednorázové stresové situace.

Do výpočtu vstupuje také výška uživatele. Podle Googlu může sloužit jako přibližný údaj o délce dráhy, kterou pulzní vlna v těle urazí. Výsledkem je skóre pravděpodobnosti, že člověk vykazuje přetrvávající známky vysokého tlaku.

Výsledky v porovnání s měřením v ordinaci

Klinické ověření proběhlo na 196 dospělých účastnících v pěti výzkumných centrech ve Spojených státech. Účastníci neměli známé kardiovaskulární onemocnění a neužívali léky na krevní tlak. Výsledky hodinek vědci porovnávali s 24hodinovým ambulantním monitorováním tlaku, které Google označuje za klinický zlatý standard.

Při prvotním screeningu dosáhl systém citlivosti 65,8 procenta. To znamená, že zachytil přibližně dvě třetiny lidí, kteří podle srovnávacího vyšetření skutečně měli vysoký tlak. Specificita činila 90 procent. Hodinky tedy poměrně dobře rozlišovaly lidi, u nichž se hypertenze nepotvrdila.

Pozitivní prediktivní hodnota dosáhla 80,6 procenta. Když systém označil účastníka za rizikového, v této studii se vysoký tlak skutečně potvrdil přibližně v osmi případech z deseti.

Google výsledek porovnal s jednorázovým měřením v ordinaci. To mělo ve stejné skupině citlivost 55,3 procenta, specificitu rovněž 90 procent a pozitivní prediktivní hodnotu 77,8 procenta. Jednorázové měření tak v tomto konkrétním testu zachytilo méně lidí s vysokým tlakem. Neznamená to, že by chytré hodinky nahradily manžetu. Studie porovnávala dva způsoby prvotního screeningu, nikoli domácí měření prováděné opakovaně podle doporučeného postupu.

Samostatně vědci sledovali 48 účastníků, kteří měli na začátku zvýšený tlak. Při potvrzujícím testování dosáhl model citlivosti 78,4 procenta, specificity 90,9 procenta a pozitivní prediktivní hodnoty 96,7 procenta. V této menší skupině tedy pozitivní výsledek často odpovídal skutečně přetrvávající hypertenzi. Počet účastníků je ale malý, takže není vhodné přenášet výsledek automaticky na celou populaci.

Co systém neumí

Nejdůležitější omezení je jednoduché. Hodinky neposkytnou přesné číslo krevního tlaku. Uživatel z nich nezjistí, zda má například systolický tlak 135 nebo 155 mmHg. Dostane odhad pravděpodobnosti dlouhodobého problému.

Google proto systém popisuje jako nástroj pro pasivní screening. Jeho úkolem je upozornit člověka, že by si měl nechat tlak ověřit běžným lékařským vyšetřením. Výzkumníci výslovně uvádějí, že metoda nenahrazuje standardní klinickou manžetu ani samostatnou diagnózu. Jde o raný výzkumný výsledek, nikoli o potvrzení, že každé hodinky s PPG senzorem tuto funkci automaticky zvládnou.

Výsledek také závisí na kvalitě dat. Hodinky musí být správně nasazené, senzor potřebuje dostatečný kontakt s kůží a algoritmus pracuje s více dny nošení. Jedno náhodné měření po schodech proto nemá stejnou váhu jako soubor klidových záznamů.

To je rozdíl oproti běžné představě, že umělá inteligence „změří tlak“ podobně jako manžeta. Ve skutečnosti hledá nepřímé fyziologické stopy. Je to podobné jako odhadování technického problému z vibrací motoru. Systém nemusí přímo vidět vadný díl, ale z opakujících se vzorců může usoudit, že je vhodné provést kontrolu.

Dostupnost v aplikaci Google Health

Google uvádí, že poznatky z výzkumu pomohly při vývoji funkce Blood Pressure Trends v rámci aplikace Google Health. To však samo o sobě neznamená, že je stejná funkce dostupná na všech hodinkách, telefonech nebo trzích.

Pro české uživatele zatím není v dostupných podkladech potvrzeno, že by byl tento konkrétní výzkumný systém plošně dostupný v Česku nebo v celé Evropské unii. Není tedy možné tvrdit, že si ho lze v ČR zapnout na libovolných chytrých hodinkách. Výzkumný systém navíc není samostatný produkt s uvedenou cenou. Google v oznámení neuvádí ani placený tarif, ani cenu za používání.

Studie byla publikována 5. listopadu 2026 na blogu Google Research a související odborná práce vyšla v časopise Nature. Technické výsledky zveřejnil také technologický web The Decoder. Podrobnosti o principu, datech a omezeních jsou v oficiálním popisu Google Research a v publikované studii v Nature.

Hodinky tak mohou jednou pomoci zachytit problém u lidí, kteří si tlak běžně neměří. Dnešní výsledek ale říká něco užšího: algoritmus dokázal v testované skupině z pasivních senzorových dat odhadovat pravděpodobnost přetrvávající hypertenze bez kalibrace manžetou. Lékařské potvrzení zatím zůstává mimo hodinky.

FAQ