Evropa nechce být jen trhem, na kterém se používají technologie vyvinuté jinde. Nový tendr Evropské komise a společného podniku EuroHPC JU má vytvořit infrastrukturu, která evropským firmám, výzkumným institucím a veřejné správě zpřístupní výpočetní výkon potřebný pro práci se současnými špičkovými systémy umělé inteligence.

Výběrové řízení je otevřené do 12. listopadu 2026. Uchazeči mohou vystupovat jako konsorcia nebo účelově založené společnosti, v nichž se spojí technologické firmy, poskytovatelé cloudu, investoři i veřejné instituce. Evropský projekt tak není pouhou dotací na stavbu serveroven. Je to pokus vytvořit dlouhodobé kapacity pro AI přímo na evropském území – včetně elektřiny, chlazení, síťového propojení, hardwaru a přístupu pro uživatele.

Z pěti na sedm: proč Evropská unie navyšuje ambice

Při dřívějším představení iniciativy InvestAI Evropská komise mluvila o podpoře až pěti AI gigafactory. Nyní se maximální počet zvýšil na sedm. Důvodem je silný zájem členských států i soukromého sektoru a také snaha rozložit kapacity mezi více evropských regionů.

Na rozdíl od již fungujících AI Factories mají být gigafactory výrazně větší. AI Factories jsou evropská centra propojující superpočítače, odborníky, datové zdroje a podporu pro firmy či výzkumníky. Gigafactory tento princip posouvají do řádově náročnější kategorie: mají sloužit pro vývoj a provoz velmi rozsáhlých AI modelů a vyžadují mimo jiné robustní energetickou infrastrukturu, výkonné sítě a spolehlivé dodávky specializovaných čipů.

Evropská komise AI gigafactory popisuje jako infrastrukturu pro trénování modelů nové generace, která má spojovat velmi rozsáhlý výpočetní výkon s energeticky efektivním datovým centrem a automatizací provozu. Právní základ pro jejich budování posílila lednová úprava pravidel EuroHPC. Komise tehdy uvedla, že cílem je dát evropským start-upům, vědě, průmyslu a veřejnému sektoru přístup k výpočetním zdrojům světové úrovně.

Více než 30 miliard eur: jak bude financování fungovat

Celkový objem investic do programu má přesáhnout 30 miliard eur, tedy více než 735 miliard korun. Až 10 miliard eur mají tvořit veřejné zdroje Evropské unie a členských států. Nejméně 20 miliard eur má přijít ze soukromého sektoru.

Podmínky soutěže počítají se dvěma velikostními kategoriemi. Vzniknout mají čtyři menší a tři velká centra:

• Menší projekty mohou získat až 500 milionů eur z veřejných zdrojů. Financování má být rozděleno do dvou etap: 100 milionů eur v první a až 400 milionů eur ve druhé fázi.
• Větší projekty mohou dosáhnout až na 1 miliardu eur veřejné podpory. V první fázi jde o 200 milionů eur a ve druhé až o 800 milionů eur.

Takové částky ukazují, že nejde jen o nákup serverů. Datové centrum pro AI ve velkém měřítku potřebuje připravený pozemek, energetické přípojky, záložní systémy, chlazení, síťovou konektivitu i dlouhodobý provozní plán. Právě schopnost spojit tyto prvky do finančně a technicky životaschopného projektu bude pro uchazeče rozhodující.

Česko ve hře: projekt na Zbraslavi a společný nákup kapacit

Česká republika patří mezi 18 členských zemí, které podepsaly dohodu o společném nákupu výpočetního času z nových gigafactory. Pro české firmy a výzkumné týmy je to důležitý signál: i pokud by gigafactory nestála přímo v Česku, stát si vytváří cestu k využívání její infrastruktury.

Ještě silnější dopad by ovšem mělo české vítězství v soutěži. Do tendru se hlásí projekt Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. V červnu 2026 jeho zapojení oficiálně podpořila česká vláda, která schválila postup umožňující spolupráci s EuroHPC JU při společném zadávání veřejných zakázek. Vláda 22. června 2026 uvedla, že tento krok je klíčový pro účast českých soukromých subjektů v evropské soutěži.

Pro domácí scénu by gigafactory neznamenala automaticky „český chatbot zdarma“. Nejde o spotřebitelskou službu s českým rozhraním, kterou by si běžný uživatel stáhl do telefonu. Její přínos by byl nepřímý, ale podstatný: české start-upy, univerzity, průmyslové podniky i veřejné instituce by mohly získat dostupnější cestu k výpočetnímu výkonu pro vlastní AI projekty. To je důležité například pro práci s českými dokumenty, průmyslovými daty, zdravotnickým výzkumem nebo bezpečně provozovanými podnikovými modely v rámci EU.

Čipy od amerických výrobců, evropská kontrola nad infrastrukturou

Technologická suverenita neznamená, že Evropa bude vše vyrábět sama. Klíčoví američtí producenti čipů Nvidia, AMD a Qualcomm podle zveřejněných informací podepsali s Evropskou komisí dopisy o záměru dodat hardware úspěšným konsorciím. Evropský plán tedy stojí na spolupráci s globálními dodavateli, ale snaží se o to, aby fyzická infrastruktura, data, provozní pravidla a přístup k výpočetní kapacitě byly ukotvené v Evropě.

To je prakticky důležité zejména pro firmy v regulovaných oborech. Banky, energetika, průmysl, zdravotnictví nebo veřejná správa často řeší, kde mohou data zpracovávat, jaké smluvní záruky mají k dispozici a zda dokážou splnit evropské požadavky na ochranu dat a řízení rizik AI. Lokální dostupnost výkonné infrastruktury sama o sobě tyto problémy nevyřeší, může však zjednodušit cestu k jejich řešení.

Co bude následovat

Do 12. listopadu 2026 budou projekty soutěžit o veřejnou podporu i důvěru soukromých investorů. Rozhodovat nebude jen počet plánovaných AI čipů, ale také připravenost lokality, energetická náročnost, financování, provozní model a schopnost nabídnout kapacitu evropským uživatelům.

Pro Česko je Zbraslav šancí dostat se z role země, která AI hlavně používá, blíže k roli země, kde se buduje infrastruktura pro její vývoj. Současně jde o test, zda stát, technologické firmy a investoři dokážou postupovat jako jeden celek. Evropská soutěž je otevřená, ale finanční i technologická laťka bude mimořádně vysoko.

FAQ