Ze 25 % na 75 % za 18 měsíců

Google oznámil, že 75 % nového kódu vytvářeného uvnitř společnosti je generováno umělou inteligencí a následně kontrolováno lidskými inženýry. Pro srovnání — v říjnu 2024 to bylo přibližně 25 % a na podzim 2025 Google hlásil 50 %. Tempo adopce je tedy exponenciální.

CEO Sundar Pichai ve svém příspěvku zdůraznil, že Google se přesouvá k „opravdu agentickým workflow". Jako konkrétní příklad uvedl složitou migraci kódu, kterou tým inženýrů a AI agentů dokončil šestkrát rychleji, než bylo možné ještě před rokem pouze s lidskou prací. To není teoretický přínos — je to měřitelná úspora času u produkčního kódu, na kterém běží služby používané miliardami lidí.

Inženýři ve společnosti používají především vlastní modely Gemini a některým z nich byly dokonce stanoveny konkrétní cíle v oblasti využívání AI, které se letos promítnou do jejich hodnocení výkonnosti. Zajímavým detailem je, že zaměstnanci Google DeepMind měli v posledních měsících povoleno používat i konkurenční nástroj Anthropic Claude Code, což podle Business Insideru vytvořilo vnitřní napětí mezi týmy.

Konkurence nezaspala

Google rozhodně není jediným gigantem, který vsází na AI ve vývoji. V dubnu 2025 Microsoft CEO Satya Nadella uvedl, že 20–30 % kódu v některých projektech společnosti je psáno umělou inteligencí. Jeho CTO Kevin Scott tehdy předpověděl, že do pěti let bude 95 % kódu generováno AI.

Meta jde ještě dál ve standardizaci. Podle vnitřního dokumentu, na který upozornil Business Insider, si společnost stanovila cíl, aby 55 % změn kódu v některých organizacích bylo „agent-assisted". V první polovině roku 2026 se očekává, že 65 % inženýrů v Meta Creation Org napíše více než 75 % svého kódu s pomocí AI.

Podobně Snap nedávno oznámil, že podle jeho nového provozního modelu je minimálně 65 % nového kódu generováno umělou inteligencí. Trend je tedy napříč celým Silicon Valley jasně čitelný — AI se stává standardní součástí vývojářského toolchainu, nikoli experimentální vychytávkou.

Jaké nástroje to umožňují a kolik stojí?

Pro běžné vývojáře i firmy je dnes dostupná široká škála nástrojů pro generování kódu. Nejvýznamnější z nich zahrnují:

GitHub Copilot — asi nejrozšířenější nástroj, integrovaný přímo do VS Code a dalších IDE. Jednotlivec platí 10 USD měsíčně (přibližně 230 Kč), týmová verze stojí 19 USD na uživatele měsíčně. Copilot podporuje desítky jazyků včetně češtiny v komentářích a promptech.

Google Gemini Code Assist — přímý konkurent od Googlu, který využívá modely Gemini 2.5 Pro. Pro jednotlivce je k dispozici zdarma s limity, plná verze pro firmy startuje na 19 USD měsíčně. Výhodou je hluboká integrace s Google Cloud a podpora českého jazyka v promptech.

Anthropic Claude Code — nástroj, který si získal oblibu i uvnitř Google DeepMind. Funguje jako terminálový agent schopný upravovat celé projekty. Je součástí předplatného Claude Pro za 18 USD měsíčně (Max plán 100 USD měsíčně).

Cursor a Windsurf — nezávislá IDE postavená kolem AI, která získávají stále větší popularitu. Cursor nabízí free tier s omezenými tokeny, plná verze stojí okolo 20 USD měsíčně.

Co to znamená pro české vývojáře a Evropu?

Pro českou vývojářskou komunitu jsou tato čísla relevantní hned z několika důvodů. Zaprvé, všechny zmíněné nástroje jsou dostupné v České republice i na Slovensku — žádné geografické omezení neexistuje. Zadruhé, čeština je u moderních modelů (Gemini, GPT-4o, Claude 3.7 Sonnet) podporována natolik dobře, že vývojáři mohou psát prompty i komentáře v mateřském jazyce, i když produkční kód zůstává v angličtině.

Evropský kontext přidává vrstvu regulace. EU AI Act, který začal platit postupně od roku 2024, klade důraz na transparentnost a lidský dohled u automatizovaných systémů. V případě generování kódu to znamená, že firmy v EU budou muset mít jasně definované procesy kontroly AI-generovaného kódu, zejména pokud tento kód ovlivňuje kritickou infrastrukturu nebo zpracování osobních údajů. České firmy a startupy by proto měly již nyní budovat interní guidelines pro používání AI nástrojů ve vývoji.

Zajímavým jevem je i dopad na pracovní trh. Zatímco někteří analytici varují před úbytkem juniorních pozic, realita zatím vypadá spíše jako transformace role vývojáře — z čistého kodéra na architekta a kontrolora, který řídí AI agenty a ověřuje jejich výstupy. Stejně jako Google i české firmy začínají AI adopci zohledňovat v požadavcích na nové pozice.

Kam to směřuje?

Google svým oznámením poslal jasný signál: umělá inteligence ve vývoji softwaru již není budoucnost, ale přítomnost. Když společnost s téměř 200 000 zaměstnanci řekne, že tři čtvrtiny jejího nového kódu pocházejí z AI, je to měřítko pro celý průmysl.

Otevřenou otázkou zůstává kvalita a udržitelnost. AI-generovaný kód může zrychlit vývoj, ale také přináší rizika — od bezpečnostních chyb přes tzv. „tech debt" až po duplicitní nebo neefektivní implementace. Právě proto Google i konkurence trvají na lidské kontrole. Technologie je extrémně silným nástrojem, ale klíč zůstává v rukou člověka. Alespoň zatím.