NCSC čeká AI malware v útoku na britskou infrastrukturu do roku 2028

Varování se týká elektráren i nemocnic

Nové hodnocení je součástí výroční zprávy britského NCSC, která sleduje období od září 2025 do srpna 2026. Kritickou národní infrastrukturou se v britském pojetí rozumí například energetika, zdravotnictví, doprava, vodárenství a digitální služby.

NCSC uvádí, že do roku 2028 bude vysoce pravděpodobné také rutinní používání AI kybernetických schopností Ruskem, Čínou a dalšími státními aktéry. V britské škále pravděpodobnosti toto označení odpovídá pásmu 80 až 90 procent. Nejde však o přesný statistický výpočet ani o termín, který by znamenal jistotu konkrétního útoku.

Samotné hodnocení je formulované jako scénář vývoje hrozeb, nikoli jako předpověď jediné budoucnosti. NCSC výslovně pracuje s několika možnostmi, od postupného růstu AI podpory při útocích až po situaci, kdy by obrana nestíhala tempo útočníků. Dokument k AI a kybernetickým průnikům proto popisuje možné trajektorie do roku 2028, nikoli datum předem známého incidentu.

AI zrychlí známé části útoku

Největší změna podle NCSC nespočívá v tom, že by malware získal lidské schopnosti. AI má útočníkům pomoci zvládat větší počet úkolů najednou. Patří mezi ně průzkum veřejně dostupných systémů, hledání zranitelností, mapování sítí, sociální manipulace a tvorba kódu pro zneužití nalezených slabin.

Laicky řečeno, útočník nemusí ručně procházet tisíce systémů a zkoušet, kde je chyba. Model může práci zrychlit, seřadit nalezené cíle podle pravděpodobné úspěšnosti a připravit podklady pro další fázi. Člověk ovšem podle NCSC stále zůstává důležitý pro zadávání úkolů, ověřování výsledků a rozhodování o dalším postupu.

To je podstatné omezení. Současná zpráva neříká, že každý chatbot nebo běžný generátor kódu dokáže samostatně napadnout elektrárnu. Útočné využití vyžaduje přístup k infrastruktuře, znalost prostředí a schopnost ověřit, zda připravený postup skutečně funguje.

Staré chyby nezmizely

Výroční zpráva NCSC upozorňuje, že velká část úspěšných útoků stále využívá běžné slabiny. U velkých organizací podle centra 88 procent incidentů vycházelo ze čtyř hlavních vstupních cest: zneužití veřejně dostupných aplikací, phishingu, použití platných účtů a napadení vzdálených služeb.

AI tedy nemusí vymýšlet zcela nový způsob útoku. Stačí, když známou chybu najde rychleji, připraví více variant podvodné zprávy nebo pomůže zpracovat rozsáhlý seznam potenciálních obětí. NCSC zároveň upozorňuje, že organizace s neaktuálními systémy a starší technikou budou mít s udržením tempa větší potíže.

Čína má podle NCSC největší kapacitu

Britské centrum označilo Čínu za stát, který má podle jeho hodnocení největší schopnost i motivaci využívat AI proti kritické infrastruktuře a dalším strategickým cílům. Důvodem je kombinace investic do AI, státních kapacit a zájmu o technologickou převahu.

To neznamená, že každý incident bude možné připsat Číně. NCSC naopak upozorňuje, že používání AI může ztížit určování původu útoku. Nástroje mohou být sdílené, upravené z otevřených modelů nebo provozované přes prostředníky. Připsání odpovědnosti tak zůstává samostatným problémem.

U ransomwaru je situace ještě méně přehledná. Kriminální skupiny mohou využít otevřené nástroje původně určené pro bezpečnostní výzkum a přizpůsobit je automatizaci vlastních postupů. Výsledkem nemusí být chytřejší malware v každém detailu. Může jít o levnější a rychlejší výrobu útoků ve větším počtu.

Bezpečnostní varování se v Británii rozšířilo

Na kybernetickou hrozbu navazuje širší bezpečnostní debata. Šéf britské MI5 Ken McCallum v říjnu varoval, že AI zesiluje několik typů rizik najednou. Zmínil terorismus, hybridní operace i možnost, že státní nebo nestátní aktéři využijí technologii při vývoji biologických zbraní. Jeho projev popsala Sky News.

Britská vláda současně připravuje posílení pravidel pro organizace provozující důležité služby. Cyber Security and Resilience Bill má dát státu možnost nařídit regulovaným subjektům přiměřená opatření při bezprostřední nebo probíhající hrozbě. Týkat se má mimo jiné energetiky, dopravy, zdravotnictví, vodárenství, digitální infrastruktury a některých datových center.

Vláda v říjnu vyzvala domácnosti také k základní přípravě na výpadky služeb. Doporučení zahrnuje zásobu trvanlivých potravin a balené vody. V britských materiálech se objevuje množství devět litrů vody na osobu a zásoba jídla na tři dny. To není speciální reakce na jeden konkrétní útok, ale součást širšího plánování pro mimořádné situace.

Co z toho vyplývá pro firmy v Česku

Hodnocení NCSC se týká britské infrastruktury a samo o sobě nepředpovídá útok na české organizace. Pro firmy v Česku a Evropské unii je ale užitečné jako popis směru, kterým se mění práce útočníků. Riziko nevzniká až ve chvíli, kdy se objeví autonomní systém. Stačí, když automatizace zkrátí dobu mezi nalezením chyby a jejím zneužitím.

Nejzranitelnější nebývají nutně největší technologické firmy. Problémem mohou být staré systémy, dlouhé schvalování oprav, veřejně dostupné služby bez vícefaktorového přihlášení nebo účty, které zůstaly aktivní po odchodu zaměstnance. AI tyto nedostatky nevytváří. Pomáhá je rychleji najít a využít.

Stejný princip platí pro dodavatelský řetězec. Útok nemusí začít přímo u elektrárny nebo nemocnice. Může zasáhnout menšího dodavatele, správce sítě nebo poskytovatele služby, přes kterého vede cesta k větší organizaci. NCSC proto mluví o kritické infrastruktuře i o ekosystému firem, které ji podporují.

Pro českého čtenáře je důležité i omezení zprávy. NCSC neposkytuje návod k obraně každé organizace a jeho odhad není měřením pravděpodobnosti pro Českou republiku. Jde o britské zpravodajské hodnocení, které popisuje rychlost, měřítko a dostupnost AI podpory při kybernetických operacích.

FAQ