AI doplněk v prohlížeči má 40 % zaměstnanců. Může číst firemní data
Kyberbezpečnostní firma Akamai zjistila, že AI doplňky do prohlížeče, chatboty i samostatně jednající AI agenti otevírají firmám nové cesty k úniku dat. Útoky na firemní rozhraní meziročně vzrostly o 113 %. Většinu rizik ale jde ohlídat jednoduchými pravidly.
AI doplněk do prohlížeče dnes používá víc než 40 % zaměstnanců ve firmách a spolu s AI agenty i propojenými aplikacemi otevírají podle nové zprávy společnosti Akamai nové příležitosti ke krádežím dat a neoprávněnému přístupu. Citlivé údaje se navíc objevily ve více než 6 % konverzací s firemními chatboty. Běžné obranné mechanismy přitom na rychlost autonomních systémů zatím nejsou stavěné.
Útoky na firemní rozhraní rostou o 113 procent
Akamai patří mezi největší firmy, které zajišťují provoz internetu, takže útoky vidí zblízka. Ve své pravidelné zprávě State of the Internet – tentokrát s názvem „Speed, Scale, and Nonhuman Identity: The Agentic Threat Landscape" – ukazuje, že útoky na firemní rozhraní (API) meziročně vzrostly o 113 % mezi lety 2024 a 2025. S bezpečnostním incidentem spojeným s API se v roce 2025 setkalo 87 % dotázaných firem. O zprávě podrobně informoval bezpečnostní server SC Media. Co je to API? Jednoduše řečeno jde o konektory, přes které si aplikace mezi sebou vyměňují data – objednávkový systém e-shopu, platební brána nebo firemní kalendář. Když firma nasadí AI nástroje, těchto konektorů přibývá a každý nový jsou další dveře, které útočník může zkusit otevřít. Zpráva upozorňuje, že útoky vedené AI dnes najdou zranitelnost dřív, než ji firma stihne zalepit.Prohlížeč a chat: kudy odcházejí data
Zpráva Akamai ukazuje dvě místa, která zná každý běžný uživatel. První je prohlížeč. Víc než 40 % zaměstnanců ve firmách si do prohlížeče nainstalovalo nějaký AI doplněk – pomocníka na psaní e-mailů, shrnování článků nebo práci s textem. Tyto nástroje často obcházejí dohled firemního IT oddělení a představují přímé riziko úniku citlivých dat i neoprávněného přístupu k interním systémům. Druhé místo je chat. Lidé si zvykli do chatbotů, jako je ChatGPT nebo Claude, vkládat texty z práce – a občas tam skončí i něco, co by nemělo. Interní analýza Akamai našla citlivé informace ve více než 6 % firemních konverzací s chatbotem. Nejčastěji šlo o osobní údaje, kontakty na zaměstnance a záznamy o zákaznících.AI agent, kterého lze obelstít
Novinkou, na kterou zpráva upozorňuje nejvíc, jsou takzvaní AI agenti. Zatímco klasický chatbot odpovídá, agent sám něco dělá – přečte kalendář, vyřídí objednávku nebo upraví dokument. Aby to dokázal, používá se standard zvaný MCP (Model Context Protocol), který AI propojuje s dalšími nástroji a databázemi. Právě tady Akamai vidí velké riziko. Špatně zabezpečený MCP server může agentovi podstrčit skryté pokyny a přimět ho, aby sáhl do interní databáze nebo odeslal přihlašovací údaje. „Svoboda jednání bez hranic je zranitelnost, která čeká na zneužití," shrnul to v reportu Charlie Gero, technický ředitel bezpečnostní divize Akamai. Jak rychle se situace vyvíjí, ukázala účast Akamai v projektu Glasswing společnosti Anthropic. Její pokročilý model Claude Mythos Preview dokáže zkrátit vyhledávání zranitelností a řetězení útoků z týdnů na pouhé hodiny. Během testování odhalil tisíce chyb, včetně zranitelnosti staré 27 let v operačním systému OpenBSD a 16 let staré chyby v multimediálním nástroji FFmpeg.Čtyři doporučení od Akamai
Zpráva nekončí výstrahou. Akamai formuluje čtyři priority, které firmy chrání:- Chránit okraj sítě. Nasadit obranu, která útok zastaví hned, ještě než se objeví oprava.
- Omezit AI doplňky v prohlížeči. Kontrolovat, co mají zaměstnanci nainstalováno, a hlídat oprávnění doplňků.
- Chránit značku před AI vyhledávači. Sledovat, jak AI roboti čtou a zobrazují firemní informace, a opravovat nepřesnosti.
- Dávat agentům jen tolik práv, kolik lze ověřit. U důležitých rozhodnutí vyžadovat souhlas člověka.
České firmy a nová pravidla
Pro české firmy tohle není jen teorie. Od 1. listopadu 2025 platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti (č. 264/2025 Sb.), který převádí evropskou směrnici NIS2. Rozšiřuje okruh firem, které musí řídit kybernetická rizika, na mnoho středních podniků v energetice, dopravě, zdravotnictví i digitální infrastruktuře. K tomu se připojuje evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act), které po firmách vyžaduje řízení rizik u AI systémů s vysokým rizikem. Směr obou předpisů je stejný jako doporučení Akamai: firma musí vědět, jaké AI nástroje používá, kdo k nim má přístup a jaká data přes ně tečou. Pro menší podnikatele, živnostníky a domácnosti, kterých se NIS2 netýká, platí stejné zásady v menším měřítku – rozmyslet si, co do AI chatu vkládáte a jaké doplňky si instalujete.Mám se bát používat AI doplňky v prohlížeči?
Ne, ale vybírejte je opatrně. Instalujte jen doplňky od důvěryhodných výrobců, kontrolujte, k jakým údajům chtějí přístup, a nepoužívejte je ke zpracování citlivých firemních dat. Čas od času projděte seznam nainstalovaných doplňků a ty nevyužívané odeberte.
Co přesně je ten MCP, o kterém zpráva mluví?
MCP (Model Context Protocol) je technický standard, který umožňuje AI asistentům propojit se s dalšími nástroji a databázemi, aby mohli sami plnit úkoly. Problém nastává, když takový konektor není dobře zabezpečený – útočník přes něj může AI podstrčit skryté pokyny.
Týká se to i mě, když nejsem velká firma?
Ano, v menším měřítku. Stejná pravidla platí pro živnostníka nebo domácnost: nevkládejte do chatbota hesla ani osobní údaje klientů a instalujte jen ověřené AI nástroje. Úniky dat podle Akamai často začínají právě u běžného uživatele.
