Co se vlastně stalo: HarperCollins a první velký zlom

Případ HarperCollins — jednoho z největších nakladatelství na světě, které vydává mimo jiné edici paperbackových románů Harlequin — není ojedinělý, ale symbolický. Poprvé v historii velké nakladatelství systematicky nahradilo lidské překladatele softwarem, přičemž lidé zůstali jen v roli externích korektorů.

Ironií je, že ještě před dvěma lety Evropská komise vydala stanovisko, podle kterého ani "nižší literární žánry" nemají být překládány strojově. Realita trhu je ale rychlejší než regulace. A český trh nezůstává pozadu.

Jak dobře AI překládá češtinu: srovnání nástrojů

V červenci 2026 je na trhu několik hlavních AI překladatelů, kteří podporují češtinu. Každý má jiné silné stránky — a také jinou cenu:

Pro běžného Čecha, který potřebuje přeložit e-mail z němčiny nebo návod z angličtiny, jsou bezplatné nástroje naprosto dostačující. DeepL Translate a Google Translate zvládnou do češtiny přeložit běžný text s kvalitou, která ještě před pěti lety vyžadovala placeného překladatele.

Problém nastává, když text vyžaduje kulturní kontext, emoce, právní přesnost nebo kreativní jazykovou hru. A právě tady lidský překladatel stále vyhrává.

Co říkají čísla: Kolik stojí lidský překlad vs. AI

Srovnání nákladů je pro firmy často rozhodujícím faktorem:

• Lidský překladatel (ČR): 350–600 Kč za normostranu (1 800 znaků), u specializovaných textů (právní, lékařské) až 800 Kč
• DeepL API: ~5,50 Kč za normostranu (při sazbě 25 € za 1M znaků)
• Google Cloud Translation API: ~3 Kč za normostranu
• ChatGPT API (GPT-5.5): ~8–15 Kč za normostranu (s prompt engineeringem)

Rozdíl je propastný: strojový překlad je 30–200× levnější než lidský. A pro texty, kde stačí "rozumět obsahu", je to ekonomicky neprůstřelný argument. Není divu, že podle Forbesu firma Skřivánek — česká jednička v překladech — přizpůsobuje nabídku a integruje AI do vlastních procesů.

Kde AI selhává: Good enough není vždycky dost dobré

Překladatel Jakub Volný, který má v portfoliu přes 50 přeložených knih, pro Forbes otestoval placenou verzi Gemini na jedné kapitole beletrie. Verdikt? "Výsledek byl pro beletrii nepoužitelný a prakticky každou větu jsem přepracoval." Fakticky byl překlad většinou správný — ale jazykově mrtvý.

Překladatelka Eliška Zemanová zase upozorňuje na nebezpečné chyby: "AI třeba zapomene do věty dodat zápor, čímž se význam sdělení zcela změní, nebo si plete podobná slova — zamění například abstraktní a abstrahovaný."

V praxi to znamená, že pro běžné porozumění je AI ideální, pro milionovou smlouvu riskantní. Proto Zemanová vsadila na soudně ověřené překlady — u svateb, soudů a policie člověka jen tak něco nenahradí.

Česká nakladatelství: AI testujeme, ale knihy jí nesvěříme

Václav Kadlec, ředitel nakladatelství Albatros Media, pro Forbes potvrdil, že AI zatím k překládání knih nepoužívají, ale její možnosti testují. "Za sebe si neumím představit, že by náročné beletristické texty někdy překládaly stroje," uvedl. Zároveň ale přiznal, že "kolegové z redakcí mají občas velmi silné podezření, že AI pro překlad knižního textu použil samotný překladatel".

To je klíčový moment: někteří překladatelé už AI tajně používají jako berličku, čímž se paradoxně sami podřezávají pod větví — snižují hodnotu své práce a zároveň trénují budoucí AI modely, které je mohou nahradit.

EU AI Act a překlady: Co na to regulace?

Evropský AI Act, který je od 2. srpna 2026 plně účinný, klasifikuje AI systémy podle míry rizika. Strojový překlad spadá do kategorie "omezeného rizika" — to znamená, že výstupy musí být označeny jako vytvořené AI, ale jinak nepodléhá přísné regulaci jako třeba AI v medicíně nebo justici.

Pro české překladatele to znamená jediné: státní ochrana nepřijde. Adaptace je nutnost, nikoliv volba. Ostatně i Anna Skřivánková, ředitelka firmy Skřivánek, to vidí realisticky: "Věříme, že budoucnost oboru bude patřit těm, kdo dokážou AI a lidskou expertizu skloubit, ne těm, kdo se jí budou bránit."

Co čeká překladatele: Konec, nebo transformace?

Data mluví jasně: poptávka po čistě jazykovém převodu klesá. Roste poptávka po službách s vyšší přidanou hodnotou — lokalizace, kulturní adaptace, kontrola kvality AI výstupů, poradenství. Jakub Volný to přirovnává k fotografii: "Fotoaparát zjednodušil zachycování skutečnosti, ale umělce z nikoho neudělal. Když fotíte auto do systému pojišťovny, vystačíte si s mobilem, na svatbu si pozvete profesionála."

AI překladatelům práci nevezme — změní ji. Rutinní, opakující se překlady (letáky, interní materiály, e-maily) už dnes zvládá stroj. Ale smlouvy za miliony, literární překlady, marketingové texty s kulturním kontextem a soudní tlumočení — to všechno zůstává doménou člověka. Aspoň prozatím.

A pokud jste český čtenář, který si chce přečíst zahraniční článek nebo knihu v češtině: AI překladače vám dnes dají 80% kvalitu za 1% ceny. Na zbylých 20 procent — tedy na to, aby text skutečně zněl česky — zatím potřebujete živého překladatele. A to se v dohledné době nezmění.