Google slíbil Finsku 13 miliard eur, úřad mu ale práce zastavil

Co finský úřad Googlu vytkl

LVV zahájil šetření na obou lokalitách 18. září, kdy si vyžádal podklady od firmy Tuike Finland Oy, od obce Muhos a od města Kajaani i od jejich stavebních úřadů. Podle tiskové zprávy úřadu už v té době byly na lokalitách provedeny rozsáhlé přípravné práce: odstranění porostu, sejmutí svrchní půdy, stavba příjezdových cest a skladovacích ploch, úpravy příkopů a propustků a odvodnění.

Výzva k zastavení se týká právě těchto zásahů, tedy kácení, těžby kamene, drcení, přesunu zemin a budování cest. Netýká se plánování, měření, průzkumu půdy ani dalších činností s malým a snadno napravitelným dopadem. Uposlechnout má firma nejpozději do 23. října. Pokud tak neučiní u obou projektů, úřad zváží správní řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo podle zvláštních předpisů, a to i s možností pokuty.

„Podle našeho odhadu tyto zásahy mění prostředí a způsobují dopady, jejichž rozpoznání a posouzení patří k hlavním cílům procesu EIA,“ uvedl Tommi Muilu, vedoucí odboru životního prostředí úřadu LVV. Procesy posuzování vlivů pro Muhos i Kajaani stále běží, zpráva o vlivech má být hotová během letošního roku. Firma Tuike má do 14. října poslat písemné vyjádření, ve kterém se má vyjádřit i k tomu, zda výzvu dodrží.

Google ve svém vyjádření pro CNBC přiznal, že situaci nezvládl podle vlastních měřítek: „Rozumíme obavám a v tomto případě jsme nedostáli našim vlastním vysokým standardům.“ Firma dodala, že jednala v dobré víře podle lesního zákona, provedla průzkumy přírody a plánuje vysázet stromy na 130 hektarech u Muhosu.

Co Google ve Finsku plánuje

Ve Finsku provozuje Google datové centrum v Hamině patnáct let, od přestavby bývalé papírny. Letos v září k tomu přidal závazek 13 miliard eur na digitální infrastrukturu, čistou energetiku a ekonomická partnerství v letech 2027 a 2028. Podle firmy jde o největší jednotlivou investici v Evropě. Během první stavební fáze má být v zemi podpořeno přes 37 tisíc pracovních míst a projekt má ročně přispívat 3,6 miliardy eur k finskému HDP. Do místních komunit v Hamině, Kajaani, Muhosu a Vaale pak Google pošle 31 milionů eur.

Součástí plánu je i energetika. Energetická firma Fortum uzavřela s Googlem dvaadvacetiletou smlouvu na odběr až poloviny výkonu jaderné elektrárny Loviisa. Ta dodává zhruba deset procent finské elektřiny a zaměstnává kolem 580 lidí; bez investice do prodloužení životnosti by nemohla vyrábět po roce 2030. Smlouva začíná v roce 2028 s menším objemem a padesáti procent kapacity dosáhne mezi lety 2030 a 2049. Google k tomu přidává novou pozemní větrnou kapacitu a 94megawattový bateriový systém, který má vyrovnávat ceny v mrazivých dnech bez větru.

Nejsou v Evropě žádná AI datacentra?

Představa, že v Evropě AI datacentra prakticky neexistují, neodpovídá plánům, které firmy zveřejnily. Nebius oznámil v březnu továrnu na AI ve finské Lappeenrantě s výkonem až 310 megawattů, první zákazníky má obsloužit v roce 2027; v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky má kontrahováno přes 750 MW včetně zařízení u Lille s 240 MW. Japonský SoftBank plánuje 3,1 GW ve francouzském regionu Hauts-de-France do roku 2031 za 75 miliard eur. Francouzský Mistral si vzal 830 milionů dolarů dluhu na datové centrum u Paříže a ve Švédsku chystá investici 1,2 miliardy eur. Evropská komise na rostoucí poptávku reaguje od loňska programem InvestAI za 200 miliard eur, z toho 20 miliard má jít do evropských AI gigatováren.

Datacentra navíc v Evropě dávno stojí, jen se dosud nepočítala mezi AI. Irsko je krajním případem: podle irského statistického úřadu CSO tam datová centra spotřebovala 22 procent měřené elektřiny v roce 2024, zatímco v roce 2015 to bylo pět procent. Ten růst vedl k tomu, že země nové přípojky omezila. Loni na podzim omezení uvolnila a nahradila je novým rámcem pro velké odběratele.

Ta, která vznikají, narážejí

Nejvýraznější příklad je Dánsko. Jeho státní provozovatel sítě Energinet v březnu pozastavil uzavírání nových smluv o připojení, protože počet žádostí explodoval. Ve frontě stojí kolem 60 GW projektů, zatímco špičková spotřeba celé země se pohybuje okolo 7 GW. Datová centra tvoří 14 GW z těch šedesáti. Dánsko mělo letos instalovaných zhruba 398 MW kapacity datových center a dalších 208 MW ve výstavbě; asociace provozovatelů odhaduje růst o 1,2 GW do roku 2030. Microsoft zároveň v zemi investuje 3 miliardy dolarů mezi lety 2023 a 2027.

Podobně postupovalo Skotsko, které pozastavilo schvalování nových hyperscale datových center. Podle monitoru European Data Center Monitor bylo v Evropě mezi lednem a dubnem 2026 odmítnuto nebo omezeno přes 70 projektů datových center, tedy víc než za celý předchozí rok. Přispívá k tomu i cena energie: pro energeticky náročný průmysl byla v Evropě podle Mezinárodní energetické agentury loni v průměru zhruba dvojnásobná proti Spojeným státům a o polovinu vyšší než v Číně a Indii.

Co z toho plyne pro Evropu

Finský případ ukazuje, kde je skutečné úzké hrdlo. Peníze v Evropě nechybí, chybí povolení, kapacita sítě a místní souhlas. Prodloužení provozu jaderné elektrárny Loviisa, které si Google smluvně zajistil, je toho dokladem: firma neinvestuje jen do serverů, ale i do zdroje, který tu elektřinu vůbec vyrobí, a to na dvě desetiletí dopředu. Podobně Dánsko neřeší, jestli datová centra chtějí přijít, ale komu ze žadatelů dát přednost.

Pro české čtenáře je podstatné, že tento vývoj ovlivní i dostupnost AI služeb v regionu. Když se velké AI kapacity staví pomaleji a dráž, promítne se to do ceny cloudových a agentních služeb, které české firmy odebírají. Evropská odpověď v podobě gigatováren je zatím ve fázi programů a výzev. Do té doby platí, že nejrychleji rostoucí AI infrastruktura v Evropě vzniká tam, kde se podaří dohodnout energii a povolení současně, ne tam, kde je nejvíc peněz.