Googleův PageBreak našel stovky chyb. Každou musel nejdřív dokázat

PageBreak nehledá jen podezřelý kód

PageBreak vytvořil bezpečnostní tým Googlu pro testování vlastních webových aplikací. Podle popisu Googlu začal projekt jako pilot v listopadu 2025 a od ledna 2026 funguje jako plnohodnotný interní nástroj.

Většina podobných systémů pracuje tak, že prochází zdrojový kód nebo chování aplikace a označí místa, která by mohla být nebezpečná. Takový výsledek je užitečný, ale sám o sobě ještě neříká, zda lze chybu skutečně využít. Bezpečnostní tým pak musí každý nález ručně prověřit. U velkých firem může vzniknout více upozornění, než mají lidé čas zpracovat.

PageBreak postupuje ve dvou krocích. AI agent nejprve hledá možné cesty, kterými by se útočník mohl dostat k nebezpečnému chování. Potom předá hypotézu specializovanému validátoru. Ten není napsaný umělou inteligencí a pokusí se útok provést v běžícím prostředí.

U XSS například validátor vloží připravený JavaScriptový kód do testovaného vstupu a sleduje, zda se skutečně spustí v prohlížeči. Teprve potom může být nález označen jako potvrzená zranitelnost. Google uvádí, že tento postup vede u ověřovaných typů chyb k téměř nulovému podílu falešných poplachů. Neznamená to však, že agent najde všechny chyby.

Co znamená XSS

Zkratka XSS označuje útok, při kterém webová aplikace omylem spustí kód dodaný útočníkem. Prohlížeč přitom může tento kód považovat za součást důvěryhodného webu. Útočník pak může podle okolností měnit obsah stránky, provádět akce jménem přihlášeného uživatele nebo získat citlivá data.

Podle MDN vzniká XSS typicky tehdy, když web přijme vstup od uživatele a vloží ho do stránky bez správného očištění nebo kódování. Může jít například o parametr v adrese, komentář, text ve formuláři nebo data načtená z jiného systému.

Ne každé zobrazení škodlivého textu je automaticky XSS. Problém nastává ve chvíli, kdy prohlížeč tento obsah interpretuje jako spustitelný kód. Proto je důležité, že PageBreak podle Googlu nehodnotí pouze podobu zdrojového kódu. Snaží se ověřit skutečné chování aplikace.

Stovky nálezů z vlastních aplikací

Google uvádí, že PageBreak při rozsáhlém nasazení našel více než 500 XSS zranitelností v aplikacích společnosti, včetně citlivých domén. Číslo pochází z interního nasazení a Google současně nezveřejnil úplný seznam zasažených aplikací ani podrobný rozpis podle závažnosti.

Firma popsala několik případů, na kterých je vidět, proč může být podobný agent užitečný. V jednom případě PageBreak odhalil chybu související s mezipamětí JavaScriptového souboru na doméně apis.google.com. Část vstupu z adresy se promítala do vráceného skriptu, ale nebyla zahrnuta do klíče mezipaměti. Výsledkem mohl být scénář, kdy se upravená odpověď dostala i k dalším uživatelům ve stejné oblasti.

Další popsaný případ se týkal administrátorské konzole na doméně admin.google.com. Do navigace se dostávala hodnota redirect_uri, kterou chránila kontrola kryptografického podpisu. PageBreak však našel jiný postup, při kterém šlo pro škodlivou hodnotu získat platný podpis. Samotné odhalení takové chyby vyžaduje sledování více navazujících kroků v aplikaci.

Třetí případ zasáhl rozšíření Tag Assistant pro Chrome. Google popsal kombinaci nedostatečné kontroly původu zpráv, slabší ochrany jednorázového kódu a nebezpečného předávání obsahu. Podle zveřejněného popisu mohla tato kombinace umožnit spuštění libovolného JavaScriptu v kontextu stránky, kterou rozšíření kontrolovalo.

Bezpečný framework měl výrazně méně nálezů

Google PageBreak použil také jako test vlastních frameworků navržených s bezpečnými výchozími nastaveními. Ve stovkách aplikací postavených na těchto technologiích agent podle Googlu k 4. září 2026 našel pouze dvě XSS chyby. Obě se týkaly interních aplikací nebo ladicích rozhraní, kde chyběla část ochranných nastavení.

Toto srovnání je třeba číst opatrně. Google v popisu neuvádí jednotný počet aplikací pro všechny části měření, jejich velikost ani stejnou dobu testování. Číslo proto není důkazem, že jeden přístup odstraní všechny bezpečnostní problémy. Ukazuje ale praktickou hodnotu bezpečných výchozích pravidel, jako je automatické kódování výstupu, Content Security Policy nebo omezení nebezpečných JavaScriptových postupů.

Podobná ochrana má význam i pro menší české firmy. Samotné použití moderního frameworku bezpečnost nezaručí, pokud vývojář vypne jeho ochrany, vloží neočištěný HTML obsah nebo propojí aplikaci s nedůvěryhodným externím systémem. Základní princip zůstává stejný: vstup od uživatele se nesmí bez kontroly proměnit v kód, který prohlížeč spustí.

Agent není veřejná služba

PageBreak není nástroj, který by si dnes mohl stáhnout běžný uživatel, český vývojář nebo malá firma. Google ho popisuje jako interní projekt svého bezpečnostního týmu. Veřejný ceník, registrace ani dostupnost pro český nebo evropský trh zveřejněny nebyly. Na rozdíl od běžných AI nástrojů proto nedává smysl hledat bezplatnou verzi nebo předplatné.

Google uvádí, že PageBreak může pracovat s různými modely, přičemž většina interního provozu využívá modely Gemini. Zveřejněné výsledky však nejsou benchmarkem, který by šlo přímo srovnat s GPT, Claude nebo jinými modely. Nejde o veřejný test modelů, ale o celý systém složený z AI agenta, interního zdrojového kódu, přístupů k aplikacím, skenovací infrastruktury a validačních nástrojů.

To je podstatné omezení. Google má vlastní monorepozitář s miliardami řádků kódu, bezpečnostní data z provozu a skenery s přístupem k mnoha interním aplikacím. Menší firma by stejný výsledek nemusela získat ani při použití stejného jazykového modelu.

Ověření je důležitější než počet hlášení

PageBreak ukazuje praktický způsob, jak zapojit AI do bezpečnostního testování. Model může navrhovat hypotézy a hledat složité návaznosti, ale výsledek musí potvrdit měřitelný test. U zranitelnosti webu to znamená, že se podaří spustit připravený kód nebo jinak prokázat dopad v kontrolovaném prostředí.

Google současně přiznává, že jeho validátory nepokrývají všechny typy zranitelností a složité scénáře mohou vést k falešně negativnímu výsledku. Neověřené hypotézy proto neposílá vývojářským týmům jako potvrzené chyby. Využívá je pro další běhy a pro vývoj nových validátorů.

PageBreak tak není náhradou za bezpečnostní tým. Je to interní systém pro hledání a ověřování chyb, který stojí na kombinaci AI, běžící aplikace a předem připravených kontrol. Pro firmy, které podobné nástroje zvažují, je užitečnější sledovat počet potvrzených nálezů, míru falešných poplachů a počet přehlédnutých chyb než samotný počet upozornění.

Google nyní PageBreak propojuje také s projektem CodeMender, který má pomáhat s návrhy oprav. Veřejně dostupnou službou pro české uživatele se ale PageBreak nestal a jeho výsledky nelze bez dalšího přenést na běžný web nebo firemní aplikaci.

FAQ