Korea přestává honit nejlepší model. Na agentní AI dá přes 2 biliony wonů

Nová strategie pro rok 2027

Jižní Korea patří v AI závodě k silným hráčům hlavně díky firmám jako Samsung nebo SK Hynix, které dodávají paměti a čipy celému světu. Teď vláda oznámila, kam přesune peníze v příštím roce.

Ministerstvo vědy a ICT (MSIT) společně s agenturou IITP představilo na konferenci 2027 AI and ICT R&D Technology Outlook Conference v Soulu deset hlavních technologických směrů. O oznámení informoval korejský server Digital Today. Na výzkum a vývoj v oblasti AI a ICT jde přes 2 biliony wonů, tedy v přepočtu zhruba 1,4 miliardy eur.

Důležitější je ale posun v myšlení. Produktivita – kolik práce AI reálně odvede za kolik peněz – je poprvé vyhlášena za hlavní téma celého sektoru. Stát chystá i tři pilotní projekty, které mají AI transformaci rozjet mimo hlavní město, v regionech.

AX je zkratka pro AI Transformation. Funguje jako dřívější digitální transformace, jen místo přechodu na cloud a software jde o zapojení AI do běžného provozu firmy.

Od největšího modelu k levnému provozu

Tady je podstatná změna. Ještě loni se soutěžilo o to, kdo má model s nejvyšším skóre v benchmarku. Dnes takových modelů existuje celá řada – OpenAI, Anthropic, Google i Meta vydávají nové verze každých pár týdnů.

Korea proto tvrdí, že konkurenceschopnost se přesouvá jinam: od samotného trénování k efektivnímu zvládání reálné práce a ke snižování nákladů. Konkrétně jde o levnější a rychlejší inference.

Inference je fáze, kdy model odpovídá a plní úkoly. Trénink si představte jako studium, inference jako každodenní práci. Studium proběhne jednou, ale pracovat musí model den co den. Právě cena té každodenní práce teď rozhoduje, jestli se AI vyplatí nasadit.

Rozdíly jsou velké už dnes. GPT-6.1 Terra účtuje 1 dolar za milion vstupních tokenů, Claude Fable 5.2 osm dolarů, Grok 4.7 dva dolary. Když agent za jeden úkol zavolá model desetkrát nebo stokrát, tenhle násobný rozdíl určí, jestli nasazení dává smysl. Proto Korea směřuje část peněz do agentní ekonomiky – systémů, které samy plánují, používají nástroje a dokončí vícestupňový úkol bez dohledu.

V hardwaru se pak sází na heterogenní výpočty, tedy propojování různých typů čipů, a na těsné sladění softwaru s hardwarem. Ne na slepé navyšování výkonu jednoho čipu.

Chytré brýle a autonomní vědci

Strategie počítá i se dvěma směry, které znějí vzdáleně, ale mají konkrétní zadání.

První jsou prostorové výpočty. Novým rozhraním pro AI mají být chytré brýle ovládané hlasem, gesty a pohledem očí. Korea tady sama pojmenovává háček: jakmile brýle sledují, kam se díváte, je potřeba nová technická i právní ochrana soukromí.

Druhý směr jsou autonomní AI vědci. Systémy, které by samostatně řešily složité úkoly v medicíně, klimatu nebo potravinové bezpečnosti. Zní to odvážně, a strategie to ostatně formuluje jako výhled, ne jako hotovou věc.

Dopad na Evropu a Česko

Pro českého čtenáře je tady jedna užitečná zpráva. Trend, který Korea popisuje, neplatí jen pro Soul.

Evropa sází na regulaci – AI Act je nejrozsáhlejší právní rámec na světě. Korea sází na přímé investice do výzkumu. Jsou to dva různé přístupy, tlak je ale stejný: kdo AI nasadí efektivně a levně, získá náskok.

Pro české firmy z toho plyne jednoduché doporučení. Přestat se dívat na to, který model je nejlepší, a začít řešit, jestli konkrétní AI ušetří konkrétní práci a za jakou cenu. Agenti, levnější provoz a úspora rutinních kroků se dají využít i v Česku, čeština u běžných modelů dávno není překážka.

Korea tímto směrem nasměrovala státní peníze. Jde o plán na papíře, reálné výsledky se ukážou až během roku 2027.