Robotická laboratoř s AI navrhla 300 slitin. Obchází vzácné kovy z Číny

Podrobnosti popsal portál IndexBox na základě rozhovoru šéfa firmy Josepha Krauseho pro Mining.com. Radical AI vznikla v lednu 2024 a peníze na rozjezd dostala mimo jiné od leteckého a zbrojního gigantu RTX a od výrobce čipů Nvidia. V září 2026 navázala spolupráci s americkou národní laboratoří Sandia na výzkumu interakce kovů s vodíkem.

Samojízdná laboratoř v Brooklynu

Představ si linku, která míchá, odlévá a měří kovy bez toho, aby u ní někdo stál. Systém navrhne složení slitiny, roboti vyrobí fyzický vzorek o hmotnosti 50 až 200 gramů a přístroje pak zkoumají chemické složení, strukturu zrn i mechanické vlastnosti. Měří se tvrdost, pevnost v tahu a chování při vysokých teplotách, včetně podmínek pro hypersonické lety.

Výsledky se vracejí zpět do modelů strojového učení. Krause tomu říká smyčka aktivního učení: každá nová slitina se navrhuje s ohledem na to, co vyšlo u předchozích. Funguje to trochu jako šéfkuchař, který po každém jídle ochutná a podle chuti upraví další várku. Jen místo omáčky se dolaďuje podíl kovů.

Hafnium a čínská stopa

Proč se kolem toho tolik mluví? Hafnium je málo dostupný kov, který se používá ve slitinách odolných vysokým teplotám, hlavně v letectví a obraně. Dodávky přitom z velké části ovládá Čína. Krause ho označil za rizikový faktor pro Spojené státy a jejich spojence.

Radical AI tvrdí, že vyvinula slitiny pro extrémní teploty, které obsahují jen málo hafnia, v některých případech skoro žádné. Výrobce si může dopředu říct, které prvky do materiálu nesmí, a systém se tomu přizpůsobí. Krause to popisuje jednoduše: mícháme dostupné ingredience, neměníme je. Jen rozhodujeme, které patří na seznam.

Od desetiletí k rokům

Tradiční těžba nového materiálu trvá od objevu k provozu 10 až 15 let a na jeden materiálový systém padne přes 100 milionů dolarů. Proto se v letectví a obraně pořád používají slitiny staré 20 až 50 let. Laboratoř v Brooklynu vyprodukovala 300 nových složení za 16 týdnů, což vychází v průměru na necelé tři vzorky denně.

Ambice firmy je zkrátit vývoj z dvaceti let na jeden až tři roky. K tomu se váže i takzvané souběžné inženýrství: zatímco konstruktéři navrhují nové letadlo, materiáloví specialisté paralelně vyvíjejí slitiny přesně pro něj. Dnes to podle Krauseho ve světě slitin nefunguje.

Nejde přitom jen o firemní tvrzení. V testech Purdue Applied Research Institute šlo o přímý test hořákem (torch test), ve kterém vzorek RAI-939 vykázal 125krát vyšší odolnost vůči prostředí (environmental survivability) ve srovnání s niobovou slitinou C103 (která sama obsahuje přibližně 10 % hmotnostních hafnia a používá se už od programu Apollo).

Co to znamená pro Česko a Evropu

Důvod ke sledování má i Evropa. Hafnium figuruje na seznamu 34 kritických surovin Evropské unie v příloze nařízení EU 2024/1252, tedy takzvaného Critical Raw Materials Act, který platí od května 2024. Nařízení cílí na to, aby do roku 2030 žádná surovina nepocházela z více než 65 procent z jediné země mimo Unii.

Stejný tlak na omezení čínských dodávek řeší evropský letecký a zbrojní průmysl. Technologie, která dokáže navrhnout slitinu s minimem konkrétního kovu, by se hodila i zdejším výrobcům turbín, letadel a obranné techniky. Žádná dohoda s českou firmou ale v dostupných zdrojích zmíněná není.

Co laboratoř neumí

Důležité je nelhat si do kapsy. Radical AI neprodává slitiny, prodává platformu. Zákazníci ji využívají k urychlení výzkumu a drží si práva na vzniklá složení, ale firma nevyrábí slitiny v průmyslovém množství ani neuzavírá odběratelské dohody.

Slitiny, které v laboratoři vzniknou, jsou vzorky o desítkách až stovkách gramů. Než se dostanou do letadla nebo rakety, musí projít další kvalifikací, zejména kvůli přísným bezpečnostním a spolehlivostním požadavkům. A AI těžbu nenahradí: podle firmy jen dává výrobcům větší volnost v tom, které kovy nakonec použijí.