Turisté v horách věří AI chatbotům. Špatný plán končí záchrankou

Špatný plán a sestup za tmy

Incident na kalifornské sopce Mount Shasta ukázal, jak zrádné může být spoléhání na velké jazykové modely v terénu. Tři dvacetiletí návštěvníci se vydali vstříc náročnému vrcholu, ale hrubě podcenili přípravu i vlastní fyzickou kondici a vzali si málo jídla. Místo toho, aby se v pozdním odpoledni obrátili zpět, pokračovali dál a na vrchol dorazili až v 19:30. Následoval sestup v naprosté tmě.

Jak uvedl magazín WIRED, trojice ráno zabloudila v nebezpečném skalnatém terénu a jeden z turistů si zranil koleno. Teprve poté zavolali o pomoc. Zachránění mladíci později přiznali, že jejich nedostatečná příprava a chybné plánování pramenily z důvěry v chatbot Google Gemini.

„Setkáváme se se spoustou lidí, kteří dorazí nepřipravení nebo si nezjistí vůbec nic. Tihle chlapci se alespoň snažili,“ komentoval případ Nick Meyers, vedoucí střediska Mount Shasta Wilderness Climbing and Avalanche Center. „Mám ale pocit, že přitom tak trochu vypnuli mozek.“

Od falešných map po skalní římsy

Případ z Mount Shasta není ojedinělý. Meyersův tým řešil také návštěvnici, která si postavila stan přímo u cedule zakazující kempování a tvrdila, že jí to umělá inteligence povolila. Jindy strážci narazili na muže tápajícího u začátku stezky s mapou vygenerovanou AI, jež zobrazovala klíčové horské masivy na zcela opačné straně hory.

V Britské Kolumbii musel vrtulník zachraňovat šestnáctiletého mladíka, který uvízl na skalní římse na exponovaném hřebeni Widowmaker Arete na zadní straně hory Crown Mountain. Mladík využil k plánování chatbot Claude od společnosti Anthropic. Ačkoliv zpráva obletěla severoamerická média, zachráněný turista později upřesnil, že vedle AI nahlížel také do Google Maps a turistické aplikace AllTrails.

Využívání generativních modelů mezi návštěvníky hor přesto prudce roste. Chip Jenkins, ředitel národního parku Grand Teton ve Wyomingu, potvrdil, že podíl návštěvníků čerpajících informace z AI vzrostl během jediného roku z nuly na 26 procent. Statistiky záchranářů ve Wyomingu přitom celkově spíše klesají – do konce října 2026 evidovaly 312 volání oproti 466 za celý rok 2025 a 377 v roce 2024. Oblast Mount Shasta drží svůj dlouhodobý průměr kolem dvanácti záchranných akcí za rok.

Kognitivní odevzdání: Proč lidé chatbotům věří

Riziko nespočívá jen ve faktických chybách a halucinacích, kdy si model vymyslí průchodnost stezky. Profesor Chris Flathmann z Clemson University, který zkoumá chování lidí ve spojení s AI, upozorňuje na fenomén zvaný kognitivní odevzdání (cognitive surrender). Uživatelé se do komunikace s chatbotem ponoří natolik, že zcela přestanou kriticky myslet.

„Když AI vystupuje jako expert na neznámé téma, nedokážete její nesmysly odhalit, protože sami danou oblast neznáte,“ vysvětluje Flathmann. Jakmile člověk kritický úsudek jednou opustí, bývá v krizové a stresující situaci v terénu téměř nemožné jej znovu zapnout. Modely jako Claude či ChatGPT navíc generují své rady s velkou mírou autority a sebevědomí, přestože čerpají z neověřených fór, starých příspěvků na Redditu nebo neaktuálních videí.

Sociální sítě jako Instagram či TikTok před lety přinesly vlnu nepřipravených turistů hledajících fotogenická místa, nabízely však převážně vizuální inspiraci. Chatboty jdou dál: předkládají hotové instrukce a povzbuzení, které si nezkušený člověk snadno vyloží jako plán posvěcený odborníkem.

Česká praxe: Proč obecná AI nestačí na Krkonoše ani Šumavu

Podobné situace se nevyhýbají ani evropským a českým horám. Ačkoliv tuzemské hřebeny nedosahují čtyřtisícových výšek, zrádnost náhlé změny počasí v Krkonoších, Jeseníkách či na Šumavě bývá pravidelně podceňována. Jazykové modely v češtině odpovídají plynule a srozumitelně, nedisponují však terénní telemetrií ani reálnou kartografickou logikou.

Obecný chatbot nedokáže posoudit aktuální schůdnost chodníku po dešti, stav lavinových polí, sezónní uzávěry z důvodu ochrany přírody ani vliv námrazy na kamenitých hřebenech. Pro plánování túr v českém prostředí proto platí zcela jiná pravidla:

• Ověřená kartografie: Pro orientaci v tuzemsku slouží specializované turistické mapy (například Mapy.cz s podrobným zobrazením vrstevnic, turistického značení KČT a časové náročnosti), nikoli textové výstupy z jazykového modelu.
• Aktuální podmínky a výstrahy: Před odchodem na hřebenovou túru je nezbytné sledovat oficiální hlášení Horské služby ČR a výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, nikoliv generická doporučení z chatu.
• Záchranné systémy: V telefonu by neměla chybět aplikace Záchranka, která v případě nouze odešle záchranářům přesné GPS souřadnice jedním stisknutím tlačítka.

Podle záchranářů citovaných původním článkem z High Country News lze umělou inteligenci bezpečně využít například k sestavení kontrolního seznamu vybavení (tzv. packing list) nebo k formulaci dotazů pro správu parku. Finální trasu, časovou rezervu a posouzení sil však musí každý turista vyhodnotit sám pomocí autoritativních zdrojů.

FAQ