Vývojář SpaceXAI postavil hru tibo.dog za 4 dny s AI nástroji

Doménová válka začala přesměrováním

Celý příběh odstartoval nenápadným rýpnutím na sociální síti X. Tibo Sottiaux z OpenAI zaregistroval doménu poteto.com a nastavil ji tak, aby každého příchozího návštěvníka okamžitě přesměrovala na ChatGPT. Šlo o přímou narážku na inženýra ze SpaceXAI, který na internetu vystupuje pod přezdívkou Poteto.

Do slovní přestřelky se vzápětí vložil Alexandr Wang, který působí jako šéf AI v Metě. Ten zaregistroval doménu thibaultsottiaux.com, ze které návštěvníky poslal na asistenta Muse. Toho Meta spustila letos v rámci své divize Superintelligence Labs. Přesměrování webových adres je v IT světě starý a technicky triviální vtip: stačí koupit volnou doménu a v DNS záznamech nastavit cíl.

Potetova reakce však posunula internetové popichování na zcela jinou úroveň. Místo nákupu další adresy se rozhodl naprogramovat plnohodnotný herní titul, v němž své rivaly proměnil v herní mechaniky.

Tibo.dog: boss fight postavený za čtyři dny

Výsledkem je hra tibo.dog, survival arkáda hratelná přímo ve webovém prohlížeči. Hráč v ní ovládá postavičku vymodelovanou podle Tiba z OpenAI a musí odrážet nekončící vlny rozzuřených uživatelů, kteří se dožadují resetování limitů pro využívání modelů. Závěrečným bossem celé hry je pak postava inspirovaná Alexandrem Wangem a asistentem Muse.

Podle Potetova popisu na síti X vznikl celý projekt za čtyři dny intenzivní práce za využití asistenta Grok a programátorského editoru Cursor. Přestože šlo o bleskový vedlejší projekt, autor se vyhnul amatérským zkratkám. Během čtyř dnů prošel repozitář zhruba 1 150 pull requesty, což znamená v průměru téměř 300 schválených změn kódu denně.

Klíčovým prvkem vývoje se staly striktní automatické kontroly. Každá chyba nebo neočekávané chování, které se v kódu objevilo, bylo okamžitě přetaveno v nové lint pravidlo. Tím autor zajistil, že AI asistent nemohl tutéž chybu v dalším kódu zopakovat. Simulace hry je navíc plně deterministická: stejná posloupnost vstupů od hráče vygeneruje za všech okolností naprosto identický průběh. To slouží nejen ke stabilitě, ale také k ověřování žebříčku nejlepších hráčů. Jakmile hráč odešle své skóre na server, backend celý záznam hry znovu přehraje a ověří, zda skóre nevzniklo podvodem.

Aby byla hra dostatečně vyvážená a zábavná, nasadil Poteto automatizované zátěžové testování. Hru na pozadí v headless režimu bez grafického rozhraní nepřetržitě hráli automatizovaní boti. Ti testovali obtížnost napříč jednotlivými vlnami a ladili parametry tak, aby křivka přežití odpovídala přesně stanoveným cílům.

Optimalizace na 124 KB a hudba syntetizovaná v kódu

Technická stránka projektu zaujme především extrémní optimalizací. Celá hra má ve formátu gzip velikost zhruba 124 KB. Součástí sestavovacího procesu je dokonce striktní limit, který celý build okamžitě shodí, pokud by výsledný balíček tuto velikost překročil. Pro představu: běžný screenshot ze hry ve formátu JPEG má často větší datový objem než celá tato funkční hra.

Důvodem minimální velikosti je fakt, že hra neobsahuje žádné externí zvukové soubory. Veškeré zvukové efekty i hudbu v reálném čase syntetizuje vlastní zvukový čip naprogramovaný ve stylu konzole Game Boy, na který navazuje synthwave stopa zapsaná přímo v textovém kódu. Soundtrack je navíc navržen tak, aby plynule přecházel mezi jednotlivými herními biomy, aniž by došlo k přerušení melodie či rytmu. Podobně autor vyřešil pixelovou grafiku: každý sprite je definovaný přímo v kódu na základě sdílené barevné palety a do texturového atlasu se skládá až při kompilaci.

Aby hra netrpěla záseky způsobenými automatickým čištěním paměti (garbage collection), kód citlivý na výkon dostal vlastní souborovou příponu a lint pravidlo zakazující jakékoliv alokace paměti uvnitř herní smyčky. Díky tomu zvládá engine plynulých 60 snímků za sekundu i s 500 nepřáteli na obrazovce současně, a to dokonce na telefonech střední třídy. Hra podporuje 10 jazyků, umí se přizpůsobit od malé interaktivní karty v příspěvku na síti X až po celou obrazovku monitoru a po skončení hry automaticky generuje sdílitelný obrázek se statistikami. Běžné komentáře v kódu autor zakázal dalším lint pravidlem s odůvodněním, že pokud kód vyžaduje vysvětlení, je potřeba ho lépe pojmenovat nebo pokrýt testem.

Spor o talenty v zákulisí AI

Celý žert zapadá do širšího kontextu agresivní přetahované o špičkové inženýry a výzkumníky, která letos hýbe celým odvětvím. Meta masivně investuje do svých Superintelligence Labs pod vedením Alexandra Wanga, jehož příchod doprovázela transakce v hodnotě zhruba 14,3 miliardy dolarů po akvizici a dohodách kolem Scale AI. Wang se stal jednou z nejvlivnějších postav v oboru a Meta začala agresivně lákat výzkumníky přímo z OpenAI i dalších předních laboratoří.

Třetím hráčem v této dynamice je Elon Musk, jehož AI divize byla letos začleněna pod vesmírnou společnost SpaceX a vystupuje pod názvem SpaceXAI. Potetova hra tak vznikla přímo v zázemí Muskova technologického impéria a trefně ilustruje, že lidé, kteří trénují nejpokročilejší modely světa, tráví volný čas podobným internetovým humorem jako běžná komunita.

AI nástroje pro běžné vývojáře a nová realita engineeringu

Proč tento experiment vzbudil v komunitě takovou pozornost? Nejde jen o samotný trolling mezi konkurenčními giganty, ale především o ukázku moderního fenoménu zvaného AI-assisted engineering. Ačkoliv Poteto uvádí, že přímé náklady na projekt činily pouhých 5,99 dolaru za registraci domény tibo.dog (v přepočtu zhruba 135 Kč), v praxi se takový vývoj neobejde bez komerčních nástrojů. Pokročilé prostředí Cursor vyžaduje ve verzi Pro předplatné 20 dolarů měsíčně (cca 460 Kč) a přístup k modelu Grok je vázán na předplatné sítě X Premium. V porovnání s tradičními náklady na vývoj softwaru jde však stále o zanedbatelné částky.

Projekt tibo.dog ale především boří představu, že AI nástroje umožňují komukoliv bez znalostí postavit špičkovou aplikaci pouhým zadáváním vágních textových příkazů. Způsob, jakým Poteto projekt řídil, představuje přesný opak nekontrolovaného generování kódu. Zvládnout 1 150 pull requestů za čtyři dny – tedy téměř tři stovky revizí denně – je možné pouze tehdy, když seniorní inženýr vystupuje v roli přísného architekta.

Místo toho, aby nechal AI psát libovolný kód, nastavil autor tvrdé architektonické mantinely. Zákaz alokace paměti v kritických souborech, striktní velikostní rozpočet buildu, zákaz komentářů a automatické vytváření lint pravidel po každém nalezeném bugu vytvořily uzavřený systém, v němž AI agenti fungovali jako extrémně rychlí vykonavatelé, nikoliv jako nekontrolovaní tvůrci. Tento přístup ukazuje budoucí směr softwarového inženýrství: vývojář už netráví hodiny psaním syntaktického kódu, ale navrhuje pravidla, testy a mantinely, které umělé inteligenci brání sejít z cesty.