Goldman Sachs omezuje AI programování bankéřům kvůli rizikům

Goldman mění pravidla pro AI programování

Informaci přinesl The Decoder s odkazem na zprávu agentury Bloomberg. Podle interního doporučení z října přišli obchodníci a bankéři o přístup k nástrojům, jako je Claude Code a nástroje Microsoftu dostupné přes GitHub. Přístup má zůstat především softwarovým inženýrům.

Goldman Sachs nezveřejnil přesné výsledky interního hodnocení. Mluvčí banky Nick Carcaterra uvedl, že firma po období experimentování posuzovala několik faktorů, mimo jiné produktivitu a řízení rizik. Poté se rozhodla ponechat nástroje lidem, kteří je podle banky dokážou dlouhodobě využívat nejlépe.

Pro část zaměstnanců jde o nepříjemnou změnu. Tradeři a bankéři si během předchozích měsíců zvykli AI používat například pro sledování klientských obchodních toků, práci s tržními daty, modelování pohybů trhu nebo tvorbu textových a grafických materiálů. Přesný rozsah používání ani počet dotčených pracovníků banka neuvedla.

Od volného testování k omezenému přístupu

Ještě v červenci 2026 mluvil technologický ředitel Goldman Sachs Marco Argenti o takzvaném vibe codingu pozitivně. Termín označuje způsob práce, při kterém člověk popíše AI, co chce vytvořit, nechá si vygenerovat část programu a výsledek průběžně zkouší. Uživatel přitom nemusí každý řádek kódu napsat sám, měl by však rozumět tomu, co nástroj vytvořil.

Argenti tehdy popisoval model, ve kterém mohl například trader nebo pracovník asset managementu rychle připravit prototyp. Následně by jej převzal inženýr, zkontroloval, zabezpečil a upravil pro běžné firemní používání. Goldman Sachs má podle dostupných informací přibližně 12 000 inženýrů, kteří mohli takové návrhy dále rozvíjet.

Nové pravidlo tento postup omezuje. Netechnický zaměstnanec už nemá mít stejnou volnost při práci s nástroji, které umějí vytvářet nebo upravovat programový kód. Výjimkou mají být takzvaní strats, tedy pracovníci na pomezí obchodování, kvantitativního výzkumu a softwarového inženýrství. Tuto výjimku popsaly také Quartz a další média citující Bloomberg.

Rozhodnutí proto nepůsobí jako úplné odmítnutí AI. Goldman Sachs nástroje dál ponechává technickým týmům. Mění se spíše způsob, jakým firma určuje, kdo smí s konkrétní technologií pracovat a za jakých podmínek.

Proč banka přístup omezila

U běžného kancelářského softwaru může být chyba nepříjemná, ale snadno opravitelná. Ve finanční instituci může chybný skript ovlivnit práci s klientskými daty, obchodními příkazy nebo interními systémy. Program vytvořený pomocí AI proto nestačí pouze spustit a ověřit, zda na první pohled funguje.

Problémem je také dohledatelnost. Firma musí vědět, jaký nástroj byl použit, s jakými daty pracoval a kdo výsledek schválil. U kódu generovaného v několika krocích může být složitější určit, proč se systém zachoval určitým způsobem. To má význam hlavně v odvětví, kde jsou důležité interní kontroly, bezpečnost a záznamy o rozhodnutích.

Goldman Sachs ovšem nezveřejnil konkrétní počet chyb, incidentů ani procentuální srovnání produktivity před a po zavedení AI nástrojů. Není proto možné tvrdit, že banka zjistila určitou míru zhoršení nebo že by nástroje byly pro bankéře obecně nebezpečné. Z veřejně dostupných informací vyplývá pouze to, že interní vyhodnocení poměru produktivity a rizik vedlo k užšímu přístupu.

PYMNTS zasazuje rozhodnutí do širšího problému bank. Finanční domy do AI nástrojů investují značné částky, současně však řeší náklady, kybernetickou bezpečnost, odpovědnost a kontrolu nad tím, co automatizované systémy dělají. Přístup „zpřístupnit nástroj všem a později vyhodnotit výsledky“ tak může narazit na interní pravidla i požadavky regulace.

Goldman není jediná banka, která nastavuje hranice

Omezení v Goldman Sachs přichází v době, kdy banky AI používají stále častěji, ale ne stejným způsobem. Některé firmy dávají zaměstnancům přístup k hotovým asistentům s omezenými funkcemi. Jiné staví vlastní systémy nad interními daty a nechávají je kontrolovat specializovanými týmy.

Rozdíl je důležitý. Chatbot pro shrnutí dokumentu má jiné riziko než nástroj, který upravuje produkční kód nebo pracuje s obchodními daty. Stejný model může být bezpečně použitý při přípravě návrhu prezentace, ale vyžadovat přísnější schvalování při zásahu do interního systému.

Také další zprávy z bankovního sektoru ukazují, že firmy u AI agentů řeší schvalování, auditní stopu a rozdělení odpovědnosti. Některé banky nechávají AI připravit první návrh, ale konečné rozhodnutí ponechávají člověku. U programování může podobný princip znamenat, že zaměstnanec vytvoří návrh, zatímco technický tým provede kontrolu a nasazení.

Goldman Sachs tak zvolil užší model. AI programování nebude dostupné všem rolím, které mohou mít nápad na rychlý prototyp. Přístup zůstane soustředěný u lidí, kteří mají odpovídající technické znalosti a zároveň odpovědnost za výsledný software.

Co zpráva znamená pro používání AI v Česku

Rozhodnutí Goldman Sachs nemění dostupnost Claude Code ani nástrojů GitHubu pro české uživatele. Jde o interní pravidlo americké banky, nikoli o změnu veřejných licencí nebo regionální zákaz v Česku či Evropské unii. Zpráva však může být užitečná pro firmy, které AI programování zavádějí do vlastních týmů.

Menší firma nemusí kopírovat bankovní pravidla. Měla by ale rozlišit mezi nezávazným prototypem a kódem, který se dostane do ostrého provozu. U prvního může být AI pomocníkem pro rychlé ověření nápadu. U druhého je potřeba určit, kdo kód kontroluje, kde se ukládají vstupní data a kdo odpovídá za případnou chybu.

Stejná úvaha platí pro grafiky, marketéry nebo podnikatele, kteří si pomocí AI nechávají vytvářet jednoduché weby a automatizace. Nástroj může ušetřit čas, ale neodstraňuje potřebu kontroly. U řešení napojeného na osobní údaje, platby nebo firemní účet je rozumné oddělit experiment od skutečného provozu.

Goldman Sachs veřejně neuvedl cenu licencí ani konkrétní produktivitu jednotlivých týmů. Z dostupných údajů proto nejde spočítat, zda se omezení firmě finančně vyplatí. Potvrzené je pouze datum změny, rozsah přístupu a důvody, které banka uvedla: produktivita, řízení rizik a ukončení experimentální fáze.